Jiřina Todorovová: „Klíště zůstalo v Praze“

23. listopad 2016
03747326.jpeg

„V roce 1894 přivezl Enrique Stanko Vráz do Prahy ze své cesty po Jižní Americe několik desítek zvířat. Byli mezi nimi i čtyři lenochodi. Ubytoval je na dvoře Náprstkova domu a každý den jim nosil ke krmení košík růží. Zvířata chtěl věnovat pražské zoo, ale ta ještě neexistovala, a tak je nakonec nabídl Vídni,“ vypráví Jiřina Todorovová, kurátorka fotografické sbírky Náprstkova muzea a autorka současné výstavy Zaniklý svět na fotografiích E. S. Vráze.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

„Po více než sto letech však byla ve sbírce roztočů Národního muzea objevena lahvička s popiskou 1894. Klíště z lenochoda, E. S. Vráz. Exotičtí lenochodi skončili ve Vídni, ale klíště jednoho z nich zůstalo v Praze,“ líčí poněkud kuriózní přírodovědnou historku.

Ta je nicméně jen drobným zlomkem z obsáhlého rozhovoru o českém cestovateli, sběrateli a fotografovi (1860-1932), který koncem 19. století podnikal průzkumné cesty takřka po celém světě, přivážel z nich sběratelský materiál, psal knihy o exotických místech a kulturách, přednášel o nich pro českou veřejnost a pořídil tisíce výborných fotografií končin, stavebních objektů i lidí, kteří už neexistují.

Vrázův původ stále zůstává nejasný, je obestřen mýty a legendami. Na druhé straně je nepochybné, že Vráz byl velký vlastenec, propagoval Čechy a češtinu všude, kam se dostal, a zároveň seznamoval Čechy s exotickými zeměmi, které procestoval.

O Vrázův odkaz pečovala jeho dcera Vlasta z cestovatelova čechoamerického manželství. Její osud smutně kopíruje obraty českých dějin: v roce 1947 byla za svou poválečnou pomoc vyznamenána Řádem Bílého lva, a o rok později ji komunistický režim odsoudil za údajnou špionáž a vypověděl ze země.

Kolem stovky Vrázových fotografií nejen s historickou, ale i vysokou estetickou hodnotou představuje současná výstava v pražském Náprstkově muzeu, otevřená do 15. ledna 2017.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

  • Hudba
  • Rozhovor