Jiří Svetozar Kupka: Krvavé jahody

25. leden 2016

Příběh Věry Sosnarové, která přežila gulag. Ukázky z knihy doplňuje vyprávění hrdinky, natočené v červenci 2015.

Poslouchejte na Vltavě od 25. ledna 2016 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Spisovatel Jiří Svetozar Kupka podle vyprávění Věry Sosnarové (nar. 5. 5. 1931) sepsal a roku 2008 vydal knihu Krvavé jahody. Příběh ženy, která po odsunu v roce 1945 strávila 19 let v pracovních táborech v Rusku a poté zde pracovala ve slévárně, než se jí po mnoha peripetiích podařilo vrátit na rodnou Moravu, byl pak publikován i v časopisech a na internetu, hrdinka jej vyprávěla dokumentaristům a posluchačům na besedách v knihovnách, ve školách apod. Institut Post Bellum jej zahrnul do projektu Paměť národa - příběhy 20. století.

Osud Věry Sosnarové byl však i zpochybňován - historik Vladimír Bystrov napadl některé okolnosti jejího příběhu jako nepravděpodobné (Neviditelný pes 25. 7. 2009) a předložil úvahy posouvající fakta do jiných geografických souřadnic i pracovně-právního rámce.

Věra Sosnarová však zdůrazňuje, že jim nikdo nikdy neodpověděl na otázku, kde se nacházejí - předpokládala pouze, že na Sibiři. Utéct nebylo možné. Žádnou „bumážku“ prý nikdy nedostala a odpovědí na veškeré prosby byl výsměch.

Posluchačům stanice Vltava jsme se s Kateřinou Szczepanikovou rozhodly zprostředkovat příběh tak, jak jej čteme v knize Krvavé jahody a jak jej vypráví hrdinka. Je plný útrap, zoufalství a vrývajících se detailů. Prozaik vše zasazuje do širšího rámce, dnes 84letá Věra Sosnarová se při vzpomínání nevyhne slzám a propadům do pocitů bezbřehé bolesti.

03555581.jpeg

V roce 1945 se stala součástí odsunu z Brna spolu s matkou, Ruskou, která přišla na Moravu s manželem - českým legionářem. Věře bylo čtrnáct, její společně unesené sestře Nadě devět. Jelikož otce už neměly, nikdo se jich nezastal. Poprvé byla znásilněna cestou v dobytčáku. Takové zacházení matku obou dcer přivedlo k šílenství - a poté, kdy se v záchvatu pokusila dcery zabít sekerou, byla zastřelena. Po třech měsících v Rusku se tedy sestry staly sirotky. Nepředstavitelné utrpení v lágru jim pomáhaly překonat Polky, internované spolu s nimi. „Pořád se mluví o Hitlerovi, ale jaký byl Stalin?“ připomíná Věra Sosnarová. Vypráví o tom, jak se jim po letech - to jí bylo 34 roků - konečně podařilo vrátit: přejet hranici a vstoupit na rodnou půdu. Právě za to se hrdinka po celou dobu úpěnlivě modlila.


Čte: Michal Bumbálek

Připravila: Kateřina Szczepaniková ve spolupráci s Alenou BlažejovskouRežie: Radim Nejedlý

Natočeno v Brně.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura

autoři: Alena Blažejovská , Tvůrčí skupina Regiony
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.