Jiří Just: Klauni a vlastenci. Kabaretní seminář o podstatě humoru v Čechách

V předválečných svobodných časech tvořili Přemysl Horáček a Jéňa Čech kabaretní dvojici inspirovanou Voskovcem a Werichem. Když nad jejich vlastí vyvstala hrozba německé okupace, dostali se oba komici do sporu, jestli je morálnější za totality přestat hrát, nebo naopak v satirickém kabaretu pokračovat.

Zatímco Jéňa odchází proti nacismu bojovat do ilegality, Přemysl vystupuje dál. Jeho satirické předscény mají čím dál větší diváckou odezvu, dokonce tak velkou, že se o něj začne zajímat Úřad říšského protektora. Je možné uhrát s německým zastupitelem partii, ze které by Přemysl vyšel se ctí?

Vedle zkoumání osobní morální hranice jedince a ochoty ke kolaboraci se hra Jiřího Justa dotýká i rozdílu mezi humorem jako názorem a humorem, který slouží jen k pobavení. Rozhlasovou inscenaci natočila v roce 1982 režisérka Alena Adamcová, která do hlavních rolí obsadila Václava Postráneckého a Jiřího Klema.

Příběh zakázané hry a jejího dramaturga

Svou rozhlasovou hru Klauni a vlastenci poslal Jiří Just do soutěže vypsané k 35. výročí Vítězného února. Ocenění si nedonesla, ale byla doporučená k dopracování. Textu se ujal dramaturg Ivan Škapa, který ho s autorem připravil k nastudování.

Těsně před tím, než měla mít inscenace režisérky Aleny Adamcové v roce 1982 premiéru, přišel zákaz vysílání – vyznívala prý jako kritika nejen fašistického, ale i socialistického režimu. Ivan Škapa, který Justovu hru před svými nadřízenými hájil, dostal následně výpověď.

Nesmířil se s tím a obrátil se na soud, který mu musel dát za pravdu. Byl přijat zpět, aby po roce znovu z rozhlasu odešel. Hra Klauni a vlastenci si na své uvedení musela počkat až do listopadu roku 1989.