Jiří Just: Klauni a vlastenci. Kabaretní seminář o podstatě humoru v Čechách
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.
Příběh dvou komiků, z nichž každý zcela po svém reaguje na situaci národního ohrožení za německé okupace a po svém nachází cestu, jak obstát v dějinné zkoušce. Rozhlasovou hru s Václavem Postráneckým a Jiřím Klemem v hlavních rolích uvádíme k 80. narozeninám Jiřího Justa. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V předválečných svobodných časech tvořili Přemysl Horáček a Jéňa Čech kabaretní dvojici inspirovanou Voskovcem a Werichem. Když nad jejich vlastí vyvstala hrozba německé okupace, dostali se oba komici do sporu, jestli je morálnější za totality přestat hrát, nebo naopak v satirickém kabaretu pokračovat.
Zatímco Jéňa odchází proti nacismu bojovat do ilegality, Přemysl vystupuje dál. Jeho satirické předscény mají čím dál větší diváckou odezvu, dokonce tak velkou, že se o něj začne zajímat Úřad říšského protektora. Je možné uhrát s německým zastupitelem partii, ze které by Přemysl vyšel se ctí?
Vedle zkoumání osobní morální hranice jedince a ochoty ke kolaboraci se hra Jiřího Justa dotýká i rozdílu mezi humorem jako názorem a humorem, který slouží jen k pobavení.
Jiří Just (22. 2. 1941)
Vystudovaný scenárista (např. filmy Jako jed, S čerty nejsou žerty, Pátek není svátek, televizní komedie např. Jdi za štěstím, Nenechte se rušit, Vše pro syna). Dramatik (Hluboký v srdci smích, Záměna, Příběh Coco Chanel), fejetonista (Lidové noviny, Český rozhlas), několik let vystupoval ve dvojici s bratrem Vladimírem a také v divadle Semafor s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou (v představeních Mé srdce je Zimmer frei, Pré). V Českém rozhlase byly nastudovány jeho hry Kde jsme to přestali (1979), Případ Avogadro (1980), Klauni a vlastenci (1982), Lásko má, ty nevíš (1991), Facka (1991) Zpoždění (1992) Drama na gauči (1994).
Příběh textu a jeho dramaturga
Svou rozhlasovou hru Klauni a vlastenci poslal Jiří Just do soutěže vypsané k 35. výročí Vítězného února. Ocenění si nedonesla, ale byla doporučená k dopracování. Textu se ujal dramaturg Ivan Škapa, který ho s autorem připravil k nastudování. Těsně před tím, než měla mít inscenace režisérky Aleny Adamcové v roce 1982 premiéru, přišel zákaz vysílání – vyznívala prý jako kritika nejen fašistického, ale i socialistického režimu. Ivan Škapa, který Justovu hru před svými nadřízenými hájil, dostal následně výpověď. Nesmířil se s tím a obrátil se na soud, který mu musel dát za pravdu. Byl přijat zpět, aby po roce znovu z rozhlasu odešel. Hra Klauni a vlastenci si na své uvedení musela počkat až do listopadu roku 1989. Reprízu nyní zařazujeme v rámci vltavské řady Hra pro pamětníky k 80. narozeninám autora.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
