Jiří Just: Klauni a vlastenci. Kabaretní seminář o podstatě humoru v Čechách
Příběh dvou komiků, z nichž každý zcela po svém reaguje na situaci národního ohrožení za německé okupace a po svém nachází cestu, jak obstát v dějinné zkoušce. Rozhlasovou hru s Václavem Postráneckým a Jiřím Klemem v hlavních rolích poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Reprízu zařazujeme v rámci projektu Zakázané léto na Vltavě.
V předválečných svobodných časech tvořili Přemysl Horáček a Jéňa Čech kabaretní dvojici inspirovanou Voskovcem a Werichem. Když nad jejich vlastí vyvstala hrozba německé okupace, dostali se oba komici do sporu, jestli je morálnější za totality přestat hrát, nebo naopak v satirickém kabaretu pokračovat.
Zatímco Jéňa odchází proti nacismu bojovat do ilegality, Přemysl vystupuje dál. Jeho satirické předscény mají čím dál větší diváckou odezvu, dokonce tak velkou, že se o něj začne zajímat Úřad říšského protektora. Je možné uhrát s německým zastupitelem partii, ze které by Přemysl vyšel se ctí?
Vedle zkoumání osobní morální hranice jedince a ochoty ke kolaboraci se hra Jiřího Justa dotýká i rozdílu mezi humorem jako názorem a humorem, který slouží jen k pobavení. Rozhlasovou inscenaci natočila v roce 1982 režisérka Alena Adamcová, která do hlavních rolí obsadila Václava Postráneckého a Jiřího Klema.
Příběh zakázané hry a jejího dramaturga
Svou rozhlasovou hru Klauni a vlastenci poslal Jiří Just do soutěže vypsané k 35. výročí Vítězného února. Ocenění si nedonesla, ale byla doporučená k dopracování. Textu se ujal dramaturg Ivan Škapa, který ho s autorem připravil k nastudování.
Těsně před tím, než měla mít inscenace režisérky Aleny Adamcové v roce 1982 premiéru, přišel zákaz vysílání – vyznívala prý jako kritika nejen fašistického, ale i socialistického režimu. Ivan Škapa, který Justovu hru před svými nadřízenými hájil, dostal následně výpověď.
Nesmířil se s tím a obrátil se na soud, který mu musel dát za pravdu. Byl přijat zpět, aby po roce znovu z rozhlasu odešel. Hra Klauni a vlastenci si na své uvedení musela počkat až do listopadu roku 1989.
Jiří Just (22. 2. 1941)
Vystudovaný scenárista (filmy – např. Jako jed, S čerty nejsou žerty, Pátek není svátek; televizní komedie – např. Jdi za štěstím, Nenechte se rušit, Vše pro syna). Dramatik (Hluboký v srdci smích, Záměna, Příběh Coco Chanel), fejetonista (Lidové noviny, Český rozhlas) několik let vystupoval ve dvojici s bratrem Vladimírem a také v divadle Semafor s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou (v představeních Mé srdce je Zimmer frei, Pré). V Českém rozhlase byly nastudovány jeho hry Kde jsme to přestali (1979), Případ Avogadro (1980), Klauni a vlastenci (1982), Lásko má, ty nevíš (1991), Facka (1991) Zpoždění (1992) Drama na gauči (1994).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Vídeňský hlas Ameriky. Poslechněte si Osudy novináře Ivana Medka
-
Miloš Doležal: Zahradníček a malí Izákové. Povídka o drcení křehkého básníka v žaláři komunistů
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka