Jedna ruka netleská - chybí druhá ruka

16. září 2003

Šílenství, humor, černá komedie, normální, nenormální, televize, kamera, Macháček, Trojan, Muchow... jsou asi tak nejfrekventovanější slova tekoucí z promomateriálů k novému Ondříčkovu filmu Jedna ruka netleská. Po ve svém žánru průlomovém Šeptej a následných Samotářích se do kin dostává Ondříčkovi film, který se netají dost vysokými ambicemi na divácký úspěch; tak nějak se očekává, že by mohlo jít o druhé Samotáře. V podstatě tomu tak je, Jedna ruka netleská vypadá jako druhý, méně povedený, béčkový díl Samotářů.

Co nám zůstalo v hlavě ze Samotářů - roztomile nablblý Jirka Macháček, šílený Ivan Trojan, jeho studená manželka, tu více tu méně vtipné hlášky, jakýsi mozaikovitý příběh propojovaný většinou přes mediální prostředníky - zde nejvíce videotechnikou a rozhlasovými přijímači. Co nám zůstane v hlavě po shlédnutí Jedné ruky, co netleská? Roztomile nablblý Jirka Macháček, šílený Ivan Trojan, jeho studená manželka, tu více tu méně vtipné hlášky, jakýsi mozaikovitý příběh propojovaný většinou přes mediální prostředníky - zde pro změnu televizními obrazovkami. Příběh měl u Samotářů možná propracovanější a reálnější kontury a rozhodně více vrstev, zde je zahalen do (pravděpodobně záměrného) pokusu o béčkovou krimi-grotesku. Jestli mělo jít o tarantinovské mazání hranic a úmyslné propojování "áčka" s "béčkem", pak z výsledného dojmu ono áčko téměř vymizelo.

Z filmu Jedna ruka netleská

Herci zpravidla nepřekračují vlastní ikonky, které k nim buď máme už přiřazené, nebo je narychlo vytvoří se vstupem na plátno. O Macháčkově (Standově) smolařství, roztomilé zdrogovanosti a pseudomoudrém selsky zjednodušeném pohledu na svět a Trojanových úchylkách již byla řeč. Marek Taclík, "nadějný divadelní herec, který ztvárnil mnoho zajímavých rolí..." se ve filmu zuby nehty drží své úlohy zůstat tím blbým a blbějším, pokud možno nejblbějším ze všech postav, Klára Pollertová-Trojanová v roli Trojanovy (Zdeňkovy) manželky Sandry spadá pod karikaturu chladnokrevné semetriky, Isabela Bencová a Kristina Lukešová se víceméně udržely v mezích toho, co by od slečen ve vrcholící pubertě mohl divák očekávat. Pokud se někomu podařilo působit přirozeně a věrohodně a svému charakteru dodat na přitažlivosti, pak to byly filmové děti manželů Trojanových (Davídek Martin Janda a Nikolka Sára Voříšková), mezi dospělými působil nejnormálněji (i když pozor na to slovo, David Ondříček by jistě namítl, že nikdo není normální ... jenom on je letadlo) Vladimír Dlouhý v roli moderátora fiktivního komerčního TV pořadu "Načapám tě", neslušné by bylo nezmínit postavu pološíleného herce realizujícího se v travesty šou Jana Třísky.

Z filmu Jedna ruka netleská

Tím není řečeno, že by většina herců hrála špatně. Naopak. Ivan Trojan se pustil do své role psychicky narušené rozdvojené osobnosti velmi důsledně a na jeho výkonu by bylo marné hledat chyby - zejména při závěrečné scéně strhujícího projevu diktátora. Stejně tak Klára Trojanová předvedla ohromný výkon, postava Sandry rozhodně nepatřila mezi jednoduše hratelné. Jsou to ale stále spíše herecké etudy než herecké "koncerty". Stejně jako Ondříčkovy rutinérské manýry plné umělých oslích (respektive televizních) můstků, které se snaží zpětně slepit to, co nikdy předtím neexistovalo. Scénář, režie, hudba, herecké výkony - samostatně kvalitní aspiranti na soutěž filmových etud podle profesí. Dohromady však nepřesvědčivý slepenec bez přínosnějších kvalit.

Z filmu Jedna ruka netleská

Oficiální stránky filmu

Jedna ruka netleská (ČR, 2003) Hrají: Jiří Macháček (Standa), Ivan Trojan (Zdeněk), Marek Taclík (Ondřej), Klára Trojanová (Sandra), Jan Tříska (otec Standy), Scénář: David Ondříček, Jiří Macháček, Režie: David Ondříček; Hudba: Jan Muchow; Kamera: Richard Řeřicha; 105 minut

autor: Hynek Just
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.