Jana Maříková-Kubková: Jak se dá z hudebních zápisů v žaltářích rekonstruovat románský kostel
Archeoložka Jana Maříková Kubková doplňuje bílá místa příběhu Pražského hradu. Historii přečte ze střepu keramického džbánku nalezeného na Opyši nebo z rolničky z pohřebiště za hradní Jízdárnou.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Z hudebních zápisů v dávných žaltářích odvodí uspořádání interiéru kostela. Zabývá se především výzkumem románské baziliky - předchůdkyně současné svatovítské katedrály, kde se odehrály důležité události středověkých Čech od křtů přes korunovace po pohřby církevních a světských hodnostářů.
Nejintenzivnější badatelský vztah má k zaniklému kostelu sv. Bartoloměje, svými poznatky značně zpřesnila představu např. o podzemní chodbě, která jej spojovala s blízkou bazilikou. Nedávným revizním výzkumem dokázala, že kostel byl patrový, což vysvětlilo mnohé nejasnosti, které léta panovaly v otázkách jeho architektonického vztahu ke svatovítské bazilice.
Hradní návrší je mimořádně vzácným archeologickým terénem, někdejší chrámovou horou, kam kronikář Kosmas umístil posvátný pahorek Žiži. Stopy po osídlení vedou až do neolitu. Ukrytý před očima veřejnosti je tu rozsáhlý areál prvních vykopávek, kterými začal na pokyn prezidenta Masaryka v roce 1925 archeologický průzkum předcházejíí stavebním úpravám Hradu jako sídla československého prezidenta. Nad očekávání zajímavý výsledek výzkumu vedl tehdy k rozhodnutí ochránit areál pro budoucí generace badatelů. Unikátní zastřešující betonové desky podepřené piloty navrhl architekt Plečnik. Střecha je zároveň podlahou, po níž se na třetím nádvoří běžně pohybujeme.
Nejstarším příkladem archeologů, kteří pravděpodobně působili na našem území, jsou Cyril a Metoděj, kteří odjeli na Krym pro ostatky sv. Klimenta. V 16. století se v okolí Řípu hledal hrob praotce Čecha. Ale skutečná archeologie začala až v 19. století prvními sběrateli starožitností i prvními výkopci, kteří zkoumali legendami opředené lokality.
Jana Maříková Kubková přišla jako archeoložka na Pražský hrad už za Václava Havla, který jej viděl jako "zakletý zámek" a zasadil se o jeho otevření lidem. Už tehdy se zapojila do příprav dlouhodobé výstavy Příběh Pražského hradu umístěné ve Starém královském paláci. Podílí se na novém archeologickém atlasu Pražského hradu, který reviduje nálezové situace starších archeologických výzkumů.
Archeologii vykládá jako vědu legitimizační a často podřízenou společenské poptávce. Důkaz toho co bylo, dopadá totiž i na to, co je a bude.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.