Islandští Vök se vracejí do Prahy s čerstvým debutovým LP

Islandská hudba má svá specifika. I když žije na ostrově něco málo přes tři sta tisíc obyvatel, do světa exportují spoustu hudebníků. Z poslední doby například Júníuse Meyvanta, stále trochu opomíjeného Ásgeira nebo skupinu Vök. Ta teď vydala debutové LP, které živě představí i v Praze.

Vök můžete najít ve spojení s ostatními islandskými interprety jako Samaris, Sóley, múm, GusGus nebo Young Karin. Na druhou stranu se nevyhne komparaci s The xx. Díky občasným jemným kytarám v pozadí, které mohou navodit atmosféru Marvina Gaye, se tyto kapely dostávají do své blízkosti.

Na nové desce je to slyšet například v singlu Show Me. Zmiňovat ale londýnskou trojici podobně jako Portishead nebo Air coby vlivy Vök je zcela zbytečné. Příznačné je naopak připomenout Röyksopp, kteří využívali v minulosti zpěvačky s velice podobným hlasem, jakým disponuje právě Margrét Rán z Vök.

Za svou krátkou existenci a dvě vydaná EP si kapela vytvořila svůj vlastní, dostatečně rozpoznatelný styl. Nejvýrazněji se profilovala na druhém EP Circles. Navíc formát krátkých desek jí slušel.

Dlouhohrající debut Figure sice ukazuje plný potenciál, delší stopáž ale místy nudí. Motivy se opakují. Na albu se ale dokáží Vök také konečně několikrát přiblížit k čistému popu. Nejlépe je to slyšitelné na výborné druhé skladbě BTO.

Celkový ráz desky je spíše pomalejší a nabízí oproti minulosti více hudby k uvolněnému domácímu poslechu než ke klubové rozjařenosti. Ať už je to ale některý z nových aktuálních singlů nebo starší hity jako Before a Waterfall, předpoklady k výbornému uchopení živě mají.

Do Prahy se vrací skupina po roce. Loni se na stejném místě – v Paláci Akropolis – představila publiku čekajícímu na jedinečné vystoupení Never Sol v doprovodu filharmonie. Nelehkou úlohu první kapely na pódiu uhráli Vök na remízu, maximálně těsnou prohru. 11. května si vyzkouší roli hlavní hvězdy večera, navíc s doplněným arzenálem písní z aktuální desky.