Hudební skladatel Jiří Teml
Hudební skladatel a dlouholetý dramaturg Československého a později Českého rozhlasu Jiří Teml byl v pátek 22. srpna hostem živě vysílané Telefonotéky.
Ptali jsme se nejen na jeho kompoziční tvorbu, ale i na proměny rozhlasového vysílání, významné hudební osobnosti, které prošly budovou na Vinohradské třídě, ale i na jeho koníčky a osobní záliby.
Jiří Teml vystudoval původně obchodní akademii a jeho cesta k hudbě nebyla snadná. Brzy ale získal spolehlivého konzultanta v kompoziční problematice v Jiřím Jarochovi. Temlova tvůrčí východiska směřovala na začátku umělecké dráhy k velkým mistrům moderní hudby 20. století, především k Stravinskému, Martinů a později k Janáčkovi, stopy u něho zanechal i blízký kontakt s tvorbou, vycházející z okruh kolem českého skladatele Miloslava Kabeláče.
Zpočátku se skladatel pohyboval na dobře známé půdě tradiční moderní hudby, do níž ještě patří Toccata pro housle a orchestr (1974) a První symfonie nazvaná "Lid a prameny", dedikovaná světoznámým lázním Karlovým Varům, kde Teml strávil své mládí.
Soustředěným studiem nejnovějších proudů soudobé tvorby, zejména tzv. "polské školy", dospěl autor k novému estetickému názoru a sbíral síly ke změně své umělecké orientace.
Nová fáze Temlovy tvorby brzy vyústila do kompozice velké skladebné plochy - do Houslového koncertu (1979). Po těchto zkušenostech už autor nepochyboval, že se vydal správným směrem. Značně podpořil barvitost svého projevu, zvýraznil jeho invenčnost a uvolnil si prostor pro osobitý styl, který se každým novým dílem upevňoval.
Z těchto už zralých kompozic jmenujme Fantasii - koncert pro housle, harfu a orchestr, Tři promenády pro orchestr věnované Karlovarskému symfonickému orchestru a II. symfonii s čapkovským mottem "Válka s mloky" (1987). Významnou linii Temlovy tvorby představují skladby vokální.
Nezřídka vychází z folklórní základny, stylizuje výrazné prvky lidové melodiky a rytmu, dá vyznít přirozené zpěvnosti a prostému ladění textových předloh, které jsou většinou převzaty z lidové poezie.
V roce 2006 měla v Praze úspěšnou premiéru jeho dětská opera Císařovy nové šaty v nastudování Kühnova dětského sboru, o dva roky později následovala další dětská opera Kocour v botách.
Nejposlouchanější
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.