Hudební skladatel Jiří Teml
Hudební skladatel a dlouholetý dramaturg Československého a později Českého rozhlasu Jiří Teml byl v pátek 22. srpna hostem živě vysílané Telefonotéky.
Ptali jsme se nejen na jeho kompoziční tvorbu, ale i na proměny rozhlasového vysílání, významné hudební osobnosti, které prošly budovou na Vinohradské třídě, ale i na jeho koníčky a osobní záliby.
Jiří Teml vystudoval původně obchodní akademii a jeho cesta k hudbě nebyla snadná. Brzy ale získal spolehlivého konzultanta v kompoziční problematice v Jiřím Jarochovi. Temlova tvůrčí východiska směřovala na začátku umělecké dráhy k velkým mistrům moderní hudby 20. století, především k Stravinskému, Martinů a později k Janáčkovi, stopy u něho zanechal i blízký kontakt s tvorbou, vycházející z okruh kolem českého skladatele Miloslava Kabeláče.
Zpočátku se skladatel pohyboval na dobře známé půdě tradiční moderní hudby, do níž ještě patří Toccata pro housle a orchestr (1974) a První symfonie nazvaná "Lid a prameny", dedikovaná světoznámým lázním Karlovým Varům, kde Teml strávil své mládí.
Soustředěným studiem nejnovějších proudů soudobé tvorby, zejména tzv. "polské školy", dospěl autor k novému estetickému názoru a sbíral síly ke změně své umělecké orientace.
Nová fáze Temlovy tvorby brzy vyústila do kompozice velké skladebné plochy - do Houslového koncertu (1979). Po těchto zkušenostech už autor nepochyboval, že se vydal správným směrem. Značně podpořil barvitost svého projevu, zvýraznil jeho invenčnost a uvolnil si prostor pro osobitý styl, který se každým novým dílem upevňoval.
Z těchto už zralých kompozic jmenujme Fantasii - koncert pro housle, harfu a orchestr, Tři promenády pro orchestr věnované Karlovarskému symfonickému orchestru a II. symfonii s čapkovským mottem "Válka s mloky" (1987). Významnou linii Temlovy tvorby představují skladby vokální.
Nezřídka vychází z folklórní základny, stylizuje výrazné prvky lidové melodiky a rytmu, dá vyznít přirozené zpěvnosti a prostému ladění textových předloh, které jsou většinou převzaty z lidové poezie.
V roce 2006 měla v Praze úspěšnou premiéru jeho dětská opera Císařovy nové šaty v nastudování Kühnova dětského sboru, o dva roky později následovala další dětská opera Kocour v botách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.