Hry a četba

Stárnoucí skladatel přijíždí do menšího městečka. Nenápadné místo zvolil pro svůj jasný plán. Chce tady nerušeně v tichu a klidu dokončit nový opus. Ale nedaří se mu...

Albína je venkovská dívka plná života. Dětská léta naplněná svobodou uprostřed přírody, kdy celá odpoledne prolelkovala na pastvě s nejbližším kamarádem, jí ale končí...

Pro autora bylo psaní bez nadsázky vším. Potýkal se totiž s těžkým postavením českého učitele ve většinově německém příhraničí na Novopacku.

Karel Horký byl podle svědectví současníků temperamentní, statečný, svobodný a nekonformní spisovatel. Jaroslav Seifert ho řadil ho k mistrům fejetonu Nerudovi a Čapkovi.

Moravský lékař, malíř a spisovatel sepsal počátkem 19. století svou autobiografii, v níž shrnul výhradně nešťastné příběhy svého pestrého života.

Několikadenní výprava dvou kamarádů na Slovensko. Putování lodí po řece, spánek pod širým nebem a nejryzejší fascinace životem. 

V jednom z pražských malostranských domů se setkáváme s třicetiletým Francouzem. Musel opustit svou vlast a v Čechách nyní pracuje pro železniční společnost.

Vracíme se do doby, kdy Praha ještě neznala vytápění uhlím. Kvetl obchod se dřevem, které se do hlavního města plavilo po Vltavě.

Povídka představuje syrový obraz civilizovaného indiána Černého jestřába. Namísto vigwamu bydlel se svou ženou a dětmi ve zděném domě a nosil šaty evropského střihu.

Vzpomínka z mládí nutí intelektuála pročítat denně bulvární vídeňský list.