Giles Stannus Cooper: Ztracená varta. Tragikomedie o tom, jak na ztracené vartě nalézt nový smysl života

15. září 2024

Hra pro pamětníky

Malá skupina mužů a žen má za úkol kdesi v odlehlém koutě Walesu střežit během druhé světové války přísně tajné proti raketové dělo. Jenže žádné rakety nepřilétají. A není divu. Je totiž srpen 1945. Ale to je jen začátek příběhu mužů a žen na této ztracené vartě. Reprízou inscenace připomínáme 100. výročí od zahájení pravidelného vysílání na Moravě. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Hudbu složil: Jaromír Dlouhý
Hudbu nahrál: Gustav Brom st. se svým orchestrem
Sóla na trubku: Lubomír Řezanina

Osoby a obsazení: Edvard Gann (Zlatomír Vacek), Rita Bleeningová (Helena Kružíková), Betsy Lingová (Miriam Hynková), Andrew Blick (Dobroslav Riedl), Merlais Evans (Jaroslav Dufek), Jake Olim (Zdeněk Kampf), dítě (Táňa Hubrová) a dítě (Ivo Hubr)

Překlad: Gabriela Nová

Režie: Olga Zezulová

Natočeno: 1965

Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

Giles Cooper by při psaní hry z vojenského prostředí mohl čerpat z bohatých osobních zkušeností. Jeho otec byl velitelem Královského námořnictva. On sám po vypuknutí druhé světové války přerušil studia na herecké akademii a přihlásil se do armády. Byl vybrán pro výcvik na Královské Vojenské akademii v Sandhurstu. Po absolvování byl v roce 1942 odeslán na Dálný východ. Jako důstojník pěchoty ve West Yorkshirském pluku bojoval tři roky v barmské džungli proti japonské armádě.

Ale hra Ztracená varta není zdaleka jen o armádě a jejích mnohdy absurdních pravidlech. Otázky, které nás při jejím poslechu napadají, jdou daleko za tento vděčný rámec a dotýkají se nejzákladnějších principů možnosti (či nemožnosti) lidského soužití.

Cooper byl průkopníkem v psaní pro rozhlas i pro televizi. Začínal s dramatizacemi románů Ch. Dickense, G. Simenona, W. Goldinga a dalších. První z jeho původních rozhlasových her, která mu přinesla uznání, byla právě hra Ztracená varta (Mathry Beacon) v roce 1956. Pro rozhlas a televizi BBC napsal přes šedesát scénářů a her. V roce 1960 byl oceněn Řádem britského impéria za „Služby pro rozhlas“.

autor: Martin Velíšek