film Královna
Drama / Historický Velká Británie / Francie / Itálie, 2006, 97 min Režie: Stephen Frears Hrají: Helen Mirren, Michael Sheen, James Cromwell, Sylvia Syms, Helen McCrory
Komorní drama režiséra Stephena Frearse vypráví o těžkých dnech britské královny Alžběty II., těsně po smrti lidmi zbožňované Diany, princezny z Walesu. V době, kdy do křesla ministerského předsedy nastoupil Tony Blair, svádí panovnice souboj s veřejným míněním, sílou tradic a zejména sama se sebou. Recenzi napsal Daniel Řehák.
Od mládí je Alžběta zvyklá být neústupná, tvrdá vůči sobě i ostatním a nepotrpí si na laciná gesta. Na vlastní kůži zažila hrůzy druhé světové války, vládla Anglii během rozděleného světa za války studené, a teď by měla vytáhnout prapor na půl žerdi, jen kvůli tomu, že umřela osobnost, která po rozvodu s princem Charlesem, už stejně není členkou rodiny? Jak se proměnil svět za branami Buckinghamského paláce, jak se změnily hodnoty a priority národa a zejména jak těžké je být královnou Albionu, za kterou většinou rozhodují jiní, sepsal Peter Morgan do citlivého a sevřeného scénáře, který se straní bulvárních zkazek, ač nahlíží do nejintimnějšího soukromí.
Příběh, míchající fakta, domněnky a čirou fikci, má potenciál pohltit diváka svou autentičností. Strohé, vkusné režijní vedení Stephena Frearse sklouzává k jemnému patosu, až téměř v samém závěru filmu, kdy královnu v nestřežený okamžik přemůže zoufalství. Frearsova režie je až puristická a přes řemeslnou dokonalost, přesnost aranžování scén a vynikající vedení herců, připomíná lepší televizní školu BBC než malování filmových pláten.
Na čem tedy film ve skutečnosti stojí, jsou excelentní herecké výkony v čele s nepřehlédnutelnou Helen Mirrenovou v roli královny Alžběty II. Právě její dokonalé ztvárnění nepřístupné historické osobnosti, které se nesnaží vtíravě usilovat o sympatie diváků, učinilo z filmu výsostně britského celosvětový trhák, který neušel očím médií, diváků a hlavně porot, rad a akademií. Královna se zařadila mezi nejnominovanější snímky loňského roku a v dosud udělených cenách boduje. Naposledy svedla Mirrenová souboj s neméně talentovanou Judi Denchovou na nedělním předávání cen britské filmové akademie BAFTA. Na obdobně zajímavý souboj s nejlepšími kolegyněmi v oboru se můžeme těšit i při březnovém udělování amerických Oscarů.
Mirrenová stvořila živou figuru, pronikla do hloubky postavy, kterou většina z nás zná pouze jako symbol britského království. Utvořila osobnost silnou, skrývající emoce před světem, zápolící s okolím, které jí s rozhodnutím nikdy neporadilo, balancující na hraně s kodexem, jenž se jí za léta panování vryl do žil, a zároveň prožívající bolestnou ztrátu důvěry lidu. Dnes již historické téma Dianiny smrti a příčin laxní reakce královské rodiny ustupuje do pozadí před niterným příběhem královny, které se bortí království vnější i vnitřní. To je na filmu Královna mnohem zajímavější, než chápat historické příčiny či souvislosti, o nichž stejně nevíme, zda pocházejí z důvěryhodných zdrojů nebo scenáristovy hlavy. Helena Mirrenová se totiž stala doopravdy královnou.
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.