Festival World Music Respect 2003

Před několika měsíci vypadala situace Respectu špatně. Z louky vedle Pražského hradu byli pořadatelé vytlačeni a náhradní prostory nepadají z nebe. Nakonec šťastně překlenuté organizační problémy byly vyřešeny přesunutím na ostrov Štvanice, kam nepřízeň nové prezidentské kanceláře nedosahuje. Akci opět zaštiťuje Karel Schwarzenberg, hlavními partnery jsou Ministerstvo kultury, Goethe institut, British Council a velvyslanectví Nizozemského království. Z takového výčtu je patrné, že jde o prestižní hudební záležitost, jejíž vynechání by znamenalo odřeknutí zajímavé - a v mnohých případech ďábelsky neobvyklé hudby.

Letošním hitem je skupina Skatalites z Jamajky, jejíž členové v šedesátých letech spolupracovali s ještě neznámým Bobem Marleyem a o dvacet let později se sešli, aby pevně ukotvili styl reggae, steady rocku a ska. Odborníky bývají Skatalites přirovnáváni k unikátním kapelám typu Buena Vista International. Skatalites ještě dnes objíždějí celý svět - jsou dinosaury marleyovské doby a pionýry ska, které čerpá z amerického jazzu stejně jako z etnických zdrojů.

Skupina Skatalites|foto: respectmusic.cz

Až z Maroka přijíždějí Gnawa Impulse, hudební potomci Gnawa Halwa, ovšem evropské prostředí pro ně není cizí. Po spolupráci s berlínskými esy etno-dancingové scény se jejich rituální pojetí hudby spojilo s tanečním stylem. Mix požírá vlivy i tak vzdálených zemí jako Indie či Arábie. Evropské křídlo Gnawa Impulse se skládá z německých hudebníků, zatímco kapela jako taková stále sídlí v Maroku. Slovo "gnawa" znamená "černý muž". Za chvíli se dozvíte proč.

Výbušná hudba balkánských židovských kapel strhuje pozornost díky průraznému zvuku a rychlému tempu. Amsterdam Klezmer Band přináší tradici klezmeru v novém kabátě, který byl poprvé oblečen na ulicích Amsterdamu roku 1996. Tehdy kapela vyhrávala, kde se dalo - dnes její svébytný energický styl zní po celé Evropě. Není divu, že uklidňující Gnawa Halwa byla v programu zařazena až za tuto explozi muzikanství.

Amsterdam Klezmer Band|foto: respectmusic.cz

Gnawa Halwa hraje původní hudbu gnawánců, kteří do zpěvu zamíchávají stesky po domově, rituály a vzpomínky na vlastní dětství - obdoba amerického blues. Gnawové mají v rámci Maroka postavení nucených přistěhovalců - jejich předci, černí muži, sem byli přivlečeni v pytlích přes Saharu až z Mali, kde je chytali arabští otrokáři. Proto na ně Marokánci hledí skrz prsty, ale na druhou stranu jsou přitahováni rituální muzikou, která zcela jistě vede až k původní animistické víře. Gnawové prosluli, mimojiné, způsobem, jakým se pomocí hudby dostanou do transu - a třeba chodí po žhavých uhlících. Výše zmíněná Gnawa Impulse je pak odrůdou původní Gnawa Halwa a evropského klubingu.

První vystoupení nedělního programu potěší všechny, kteří měli příležitost zažít loňské vystoupení bhangra kapely Alaap. Ano, bhangra je zpátky, tentokrát v podání platinovými deskami ověnčené skupiny Achanak. Britská bhangra vznikla poté, co indičtí a pákistánští přistěhovalci do Birminghamu narazili v sedmdesátých letech na agresivní punkrock. Do dneška bující subžánr obsahuje množství textových stylů, od jednoduchého popování až po sociální kritiku, kterou předvádí právě Achanak.

Achanak|foto: respectmusic.cz

Gherman Popov se narodil v židovské rodině v SSSR. Vláda občas umožňovala Židům emigrovat do Izraele, ale kroky Popova a jeho blízkých vedly do Austrálie a potom do Amsterdamu. Popov, nyní umělecky pojmenovaný Poza, pochází jako první muzikant z dlouhé řady řezníků. Je to prý zneklidňující. Poza se vžívá do role jakéhosi konzervátora starých písní z Oděsy, Turecka a východní Evropy. Písně jsou dnes již zaniklé a on je jednou z mála příležitostí, jak vyslechnout dávnou písničkovou kulturu.

Mahala: místo, kde Romové tvoří většinovou populaci. Rai: z arabštiny, názor, respektovaný muž. Banda: hudební těleso. Mahala Rai Banda zahraje na Respectu 2003 jako poslední, ale to neznamená, že je nejhorší. Z Rumunska přišla další kapela ze zástupu vedeným Taraf de Haidouks, zřejmě nejslavnější komerční romskou kapelou. Vitalita s jakou hudebníci předkládají tradiční hudbu publiku, je tak okouzlující, že Michel Winter z Bruselu, který pro svět objevil Taraf de Haidouks, jí nyní pomáhá k prvnímu albu a k rozsáhlejšímu turné. Webové stránky do jejich prezentace ovšem nepatří.

Mahala Rai Banda|foto: respectmusic.cz

A tak skončí Respect 2003. Výběr kapel je podle krátkého přehledu natolik různorodý, že po dvou dnech strávených na pražské Štvanici odejde každý zájemce s širším hudebním rozhledem. Tohle v supermarketu ani na rádiu hrát neuslyšíte. Příjemný poslech!