Fenomén Valdštejn
VÝSTAVA JE PRODLOUŽENA DO 2. 3. 2008 Zaposlouchejte se do příběhu z dávných časů... Do příběhu navýsost zajímavého, protože valdštejnského - jde o příběh statečného vojáka a schopného stratéga, ctižádostivého politika, jednoho z nejúspěšnějších manažerů své doby, velkorysého stavebníka a mecenáše umění a zároveň jde o příběh muže, jemuž česká historie a historiografie povětšinou nemůže "přijít na jméno". Po více než 370 letech se nyní vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (Albrecht Wenzel Eusebius von Waldstein) vrací do nákladného paláce, který ve 20. letech 17. století nechal na pražské Malé Straně vystavět - Valdštejnská jízdárna hostí dlouho očekávanou výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba. UVNITŘ VIDEO!
Na začátku kariéry popsal Albrechta z Valdštejna jeden z jeho současníků jako "prostě oděného vojáka statného, vysokého vzrůstu, černých vlasů, s majestátním čelem, bledého, přísného, hubeného obličeje, na němž se jen velmi zřídka objevil úsměv". Byl to bezpochyby muž cílevědomý a vzdělaný, dnešními slovy "Evropan": mluvil česky, německy a italsky, ovládal i latinu, španělštinu a francouzštinu; muž megalomanských vizí, které směle a bez zábran uváděl v život. Jen jedno slovo nesedí k jeho charakteristice: průměrnost. Veškerým svým konáním Valdštejn vybočoval z řady, proto vedle zástupů příznivců bylo i neméně těch, kteří ho nenáviděli.
Jeho mnohdy nevyzpytatelné činy budily úžas i strach, obdiv i závist či nepochopení. Staly se tématem mnoha objemných historických studií (jmenujme alespoň díla Josefa Pekaře, Zdeňka Kalisty, Josefa Janáčka, Josefa Polišenského či Jindřicha Francka), v beletrii zajistilo Valdštejnovi nesmrtelnost Bloudění Jaroslava Durycha.
V padesáti letech se však z nejbohatšího a nejvlivnějšího českého pobělohorského šlechtice stala tělesná i duševní troska (léta trpěl syfilidou) a jeho dny se nachýlily ke konci... O tom všem vypráví valdštejnská výstava.
Příprava náročného projektu, který je společným dílem pracovníků Národního muzea, pražského Vojenského historického ústavu a českého Senátu, trvala 20 měsíců a výsledkem je ucelená prezentace více než 700 exponátů svezených doslova ze všech koutů Evropy - kromě předmětů z mnoha českých hradů, zámků, muzeí či šlechtických rodových sbírek návštěvníci uvidí i věci pocházející z Německa, Rakouska, Dánska, Švédska, Itálie či Maďarska.
Výstavu její kurátoři Eliška Fučíková a Ladislav Čepička rozdělili do čtyř tematických částí. Oddíl Invita invidia (Závisti navzdory - Valdštejnovo krédo) je věnován Valdštejnovu životu a jeho rodinným vztahům. Kromě portrétů samotného Valdštejna, jeho příbuzných, významných aristokratů a učenců té doby či habsburských císařů Matyáše a Ferdinanda II. jsou zde k vidění i mnohé osobní památky, například velmi podrobný Valdštejnův horoskop, nedávno nalezený v Knihovně Národního muzea. Valdštejn byl stejně jako mnoho jeho současníků astrologií fascinován, jednu dobu pro něj pracoval i Jan Kepler.
Druhý oddíl Terra felix (Šťastná země) dokumentuje životní poměry na rozsáhlém panství v severovýchodních Čechách, které Valdštejn získal díky pobělohorským majetkovým konfiskacím a výhodnými koupěmi a kam nerad vpouštěl cizí vojenské pluky. Jeho dominium sahalo od Mělníka a České Lípy až ke Dvoru Králové a Hostinnému, od zemských hranic s Horní Lužicí a Slezskem hluboko do vnitrozemí k Mladé Boleslavi. Správním centrem se stal Jičín, který Valdštejn za pomoci italských architektů přestavěl do barokní krásy, přirozenou dominantou mohutný frýdlantský hrad.
Vévoda ve svém ministátě razil vlastní mince, podporoval rozvoj manufaktur a nové pěstitelské postupy, prostě vše, co mohlo být užitečné císařské armádě. Zakládá kláštery, školy (v Jičíně vznikla jezuitská kolej a gymnázium), špitály, pro Keplera nechal v Zaháni dokonce vybudovat tiskárnu; s nedalekými Valdicemi spojila Jičín monumentální lipová alej. Expozice návštěvníkům v tomto směru nabízí pestrou škálu exponátů: dobové oděvy, šperky, mince, sakrální předměty, sklo a nádobí, náčiní astronomů a matematiků, různé řemeslné nástroje a ukázky kvalitní truhlářské práce.
Milovníkům vojenské historie jistě učaruje třetí část, nazvaná Xerxes, Veliký Artaxerxes čili Postrach světa, jež líčí Valdštejnovu strmou vojenskou dráhu za třicetileté války ve službách katolického císaře (a českého krále) Ferdinanda II. "Valdštejn byl dobrý a statečný generál, své vojáky měl rád a oni měli rádi jeho - živil je, šatil a obouval je," říká k tomu kurátor Ladislav Čepička. Jedno z nejtíživějších období evropských dějin připomíná ve Valdštejnské jízdárně množství naleštěných kordů, pušek a kuší, nákladná brnění, hedvábné císařské standarty, vyobrazení významných bitev od věhlasných malířů a věrné nákresy vojenských ležení.
Poslední část Bestia Vixit (Nesmrtelná bestie) pak autoři věnovali Valdštejnovu tragickému konci a působení valdštejnské legendy v novodobé české i evropské kultuře a historii. Zmiňují se například o dramatické trilogii Friedricha Schillera Wallenstein, jejíž první díl měl premiéru v roce 1798.
Výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba je otevřena denně od 10 do 19 hodin (každý čtvrtek od 10 do 21 hodin). K dispozici je podrobný výstavní katalog, audioprůvodce v několika jazykových mutacích, vyšla i reprezentativní monografie z pera českých historiků a archivářů a CD Písně z doby třicetileté války. Výstavu doprovází koncertní cyklus v Národním muzeu a přednáškový cyklus v Zaháňském salonku Valdštejnského paláce.
Albrecht z Valdštejna v datech a faktech
14. září 1583narozen v Heřmanicích u Jaroměře jako potomek zchudlého českobratrského rodu1604vstupuje jako praporčík (fendrych) do habsburské armády, účastní se v Uhrách bojů proti Turkům1606přestupuje ke katolické víře1609sňatek s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka (+ 1614); stává se majitelem rozsáhlých panství na Valašsku1615jmenován velitelem pěšího pluku moravských stavů1619během stavovského povstání se přidává na stranu císaře Ferdinanda II.; v Olomouci uloupil vojenskou pokladnu moravských stavů a finanční hotovost veze do Vídně císaři1621vojenský velitel Čech s hodností pražského plukovníka1622získává rozsáhlé statky na Jičínsku a Frýdlantsku1623povýšen do knížecího stavu1623sňatek s Isabelou Kateřinou z Harrachu; v manželství se narodila dcera Marie Alžběta a syn Albrecht Karel, který zemřel jako dvouměsíční1625stává se vévodou frýdlantským, jmenován vrchním velitelem (generalissimem) císařského vojska1625-29Valdštejnova "hvězdná hodina" - buduje obrovskou armádu, vojenské úspěchy na severu Evropy a ve Slezsku1627dostává Řád zlatého rouna1628vévoda meklenburský, říšský kníže, jmenován císařským generálem nad baltským a oceánským loďstvem1630na nátlak říšských kurfiřtů císař Valdštejna odvolává z funkce generalissima a rozpouští jeho armádu1631po vítězstvích protestantské Unie a obsazení Čech ho císař dosazuje zpět do čela armády; Valdštejn jmenován generalissimem nejen Rakouského domu, ale také španělské koruny, získává hlohovské knížectví1632Valdštejn vytlačuje saskou armádu z Čech, bojuje v nerozhodné bitvě u Lützenu, kde je zabit švédský král Gustav II. Adolf1633Švédové, Francouzi a český protestantský exil s Valdštejnem tajně vyjednávají, odmítá nabízenou korunu českého králeleden 1634císařským dekretem opět zbaven velení a prohlášen za zrádce, důstojníci ho mají zatknout a dopravit do Vídně25. února 1634v chebském Pachelbelovském domě Albrechta z Valdštejna zavraždil irský důstojník Walter Deveroux1636pohřben v kartuziánském klášteře ve Valdicích; od roku 1785 jsou Valdštejnovy ostatky uloženy ve valdštejnské hrobce v Mnichově Hradišti
