Faunův labyrint: nepohádka pro velké děti
Mexiko dobývá svět - alespoň ten filmový. Nemalá část filmů, které za poslední dobu vzbudily pozornost (a uznání) fanoušků i kritiků, mají na svědomí režiséři mexického původu. Po Potomcích lidí od Alfonsa Cuaróna a Babelu Alejandra Iňárritua triumfuje Guillermo del Toro se snímkem Faunův labyrint. UVNITŘ TRAILER!
Potemnělá pohádka s nepohádkovou dávkou syrovosti vyprávěná na pozadí druhé světové války získala tři Oscary a na festivalu v Cannes se tvůrcům dostalo dlouhého potlesku. Režisérova cesta k Labyrintu byla podobně obtížná jako putování jeho hlavní hrdinky Ofélie. Tvůrce Bladea II a komiksové adaptace Hellboy si hýčkal námět již od roku 2001, kdy natočil film Princ bez království - Faunův labyrint je jeho velmi volným pokračováním.
Del Toro zasadil děj do Španělska před koncem druhé světové války. Jedenáctiletá Ofélie cestuje se svou matkou za otčímem Vidalem, kapitánem frankistické armády, který má se svými vojáky stan kdesi na venkově ve starém mlýně. V okolních kopcích se ukrývají republikánští partyzáni a hned za mlýnem Ofélie objeví rozvaliny starého labyrintu. Od Fauna, který labyrint obývá, se dozví, že je ztracenou princeznou dávného království - aby se však její duše mohla vrátit, musí podstoupit zkoušku a splnit tři úkoly. Děvčátko obklopené realitou války tak utíká do svého fantazijního světa, ve kterém není bezmocným dítětem, ale v němž může prokázat svou odvahu a bojovat s nepřáteli.
Del Toro svět imaginace a skutečnosti nenásilně spojuje v celek a oběma dává stejný prostor i váhu. Realita představovaná kapitánem Vidalem, který kolem sebe rozsévá smrt a utrpení, si nikterak nezadá se světem Oféliiny fantazie: je podobně temný a drsný a obývají ho bytosti, které spolehlivě vyděsí i dospělého diváka. Režisér prokázal cit pro hororovou atmosféru a tu podepřel působivou výtvarnou stylizací. Víly vypadají jako odporný hmyz, kořen mandragory srdceryvně pláče, samotný Faun je spíše než laskavým průvodcem nelítostným soudcem. Zoufalství a bezvýchodnost se přelévají z jednoho světa do druhého v těch nejtemnějších barvách.
Naturalistickým scénám a násilí, jemnocitným evropským divákem možná považovaným za filmařskou manýru, dodává na autenticitě Del Torův původ. Jako Mexičan pochází ze země, kde je násilí na denním pořádku a on sám s ním byl konfrontován od útlého věku. Stejně tak se setkal i s evropskými pohádkami a příběhy - do Mexika je přinesli Španělé, kteří tam uprchli před frankistickým režimem. Ve Faunově labyrintu lze nalézt ozvěny Červené Karkulky i Alenky v říši divů, ale nejsou to jen pohádky a boj dobra se zlem, skrz co lze tento strhující film číst. Faunův labyrint je mnohovrstevnatým vyprávěním o zrůdnostech války, podobenstvím o síle představy i moderním dialogem náboženství; film s množstvím symbolů a přesahů. Možná je chvílemi předvídatelný, jak už pohádky bývají, na síle mu to ale rozhodně neubírá.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Aerofilms
Faunův labyrint (El Laberinto del fauno) drama / thriller / fantasy, Mexiko, Španělsko, USA, 2006
Scénář a režie: Guillermo del Toro, produkce: Guillermo del Toro, Bertha Navarro, Alfonso Cuarón, Frida Torresblanco, Álvaro Áugustín, kamera: Guillermo Navarro, hudba: Javier Navarrete, střih: Bernat Vilaplana
Hrají: Ivana Baquero, Doug Jones, Sergi López, Ariadna Gil
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
