Evangelium podle Walta Whitmana

Americký spisovatel, básník a novinář Walt Whitman, jeden ze zakladatelů moderní americké poezie, pracoval na své ústřední básnické skladbě – Stébla trávy – téměř celý život, různě ji doplňoval a dopracovával. I pro českou literaturu se Whitmanův básnický hlas stal velice inspirativním a podnětným. Slavná Whitmanova básnická skladba se nedávno dočkala nového českého přebásnění – včetně přesnějšího názvu Listy trávy – a rozhlasový souzvuk přináší podstatný fragment z nového překladu. Přeložili Hana Lundiaková a Ondřej Skovajsa, který také pořad připravil.

Hlas Whitmanových Listů trávy vábí a naléhá v bezprostředním přítomném čase s tělesnou intenzitou. Nejde mu o nic míň, než aby si čtenář a čtenářka při hlasitém čtení – či v našem případě posluchač a posluchačka – tohoto kosmického vábiče uvědomili boží jiskru v sobě a v druhém člověku, ale i v krávě, v myši, divokém jestřábovi a listu trávy.

Walt Whitman: Listy trávy (2018)|foto: Nakladatelství Malvern

Aby Whitmanův hlas naléhal v moderní češtině, rozhodli se překladatelé Ondřej Skovajsa a Hana Lundiaková Whitmana znovu přeložit pod titulem Listy trávy. Vybrali si k tomu právě první ze sedmi amerických vydání Leaves of Grass, vydání z roku 1855, které Whitman sám v brooklynské tiskárně právnických dokumentů pomáhal na velký foliový formát sázet. Jde o vydání, které vyšlo ještě bez Whitmanova jména na obálce, hřbetu a titulní straně. A nepočítáme-li nadpis „Leaves of Grass“, unisono vysázený nad prvními šesti z dvanácti celkových skladeb textu, nejsou jednotlivé básně vydání z roku 1855 nijak titulovány. I těmito rysy Whitman přibližuje svůj text hlasovému projevu.

Překladatelé se rozhodli toto dílo pojmenovat Listy trávy a porušili tak překladovou tradici Stébel trávy. Chtěli svůj překlad Leaves of Grass z roku 1855 odlišit názvem od překladů vydání Leaves of Grass poslední ruky z roku 1891, z něhož všechny dosavadní české překlady vycházejí. Vedl je k tomu ještě jeden důvod – v angličtině je „leaves of grass“ na rozdíl od „blades of grass“ velmi nezvyklé spojení, které stejně jako spojení „listy trávy“ v češtině označuje i „listy“ ve Whitmanově knize a s touto ambivalencí Whitman intenzivně pracuje. Jak uslyšíme v závěru skladby, zelené „listy trávy“ rašící pod podrážkami posluchače či posluchačky mají být připomínkou Whitmanova dobrého učení „Listů trávy“ s velkým L, poté, co se kosmický vábič v závěru skladby přeloží do krajiny.