Eugène Ionesco: Lekce
Nevšední herecké výkony Rudolfa Hrušínského v roli profesora, Zory Jandové v roli jeho žačky i Věry Galatíkové jako profesorovy hospodyně v rozhlasové podobě slavné černé komedie jednoho ze zakladatelů absurdního divadla. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Na počátku se zdá všechno docela jednoduché a srozumitelné. Mladá adeptka vzdělání vyhledá profesora, aby se podrobila přípravě na získání jakéhosi univerzálního doktorátu. Dychtivě touží po získání doktorského titulu a je zcela odhodlaná a připravená vyrovnat se se vším, co ji na cestě k cíli čeká. Pan profesor je milý, laskavý a trpělivý. Ale nebude tomu tak napořád. Příběh se podivně rozvíjí a košatí a jeho figury se podivně mění.
Jedna z prvních divadelních her francouzského dramatika rumunského původu Eugéne Ionesca vznikla v roce 1951 a patří k významným dílům celé vlny evropské dramatické tvorby, kterou označujeme jako absurdní drama. Tento divadelní žánr je charakteristický snahou zobrazit – často absurdními výrazovými prostředky použitými v absurdních situacích – paradoxy našeho světa a velice často tak odkrývá jeho pravdivou, reálnou podstatu. Protože ať chceme, nebo ne, svět je absurdní místo.
Eugène Ionesco nachází východisko ze světa absurdity v černém humoru. Starý profesor žijící osaměle pouze se svou služkou trpí neduhy a nemocemi. Ve chvíli, kdy přichází jeho žačka na první lekci, působí až nesměle a je typicky profesorsky roztržitý. Podivná lekce se však postupně proměňuje v profesorův nelítostný slovní a psychický atak, jemuž žačka podléhá. Profesorova agrese ve fyzické násilí. Profesor žačku zavraždí a zatímco mu jeho věrná služka vyčítá jeho podivné choutky, zvoní u dveří další žačka.
Hra je jako vždy u Ionesca podobenstvím, moralitou. Svět autor vnímá jako nepřátelské prostředí, v němž fungují odlidštěné mechanismy. Ionescovy hrdinové tomuto mechanismu podléhají a končí buď smrtí, nebo v situaci bezprávných jedinců vydaných na milost a nemilost „systému“. Také proto Ionesco odmítal být považován za autora absurdity a přikláněl se k tomu, že vytváří černé či existenciální divadlo.
V rozhlasové podobě Ionescova zvláštního komorního dramatu můžeme sledovat nevšední herecké výkony Rudolfa Hrušínského v roli profesora, Zory Jandové v roli jeho žačky i Věry Galatíkové, jako profesorovy hospodyně. Všichni se museli vyrovnat s opravdu nelehkým úkolem. Hru v roce 1991 natočil režisér Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: profesor (Rudolf Hrušínský), žákyně (Zora Jandová), služka (Věra Galatíková) a průvodce (Ladislav Mrkvička)
Přeložila: Milena Tomášková
Rozhlasová úprava: Oldřich Knitl
Dramaturgie: Jarmila Konrádová
Režie: Jiří Horčička
Natočeno v roce 1991.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
