Etapa stalinismu má na vývoj naší společnosti stále vliv. Jiří Padevět představuje Průvodce stalinistickou Prahou
Místa, události a osobnosti, které výrazně utvářely podobu hlavního města Československa v letech 1948-1956 sleduje v knize nazvané „Průvodce stalinistickou Prahou" autor oceňovaných knih literatury faktu Jiří Padevět.
Nejnovějším publikačním počinem, který vychází péčí nakladatelství Academia, navazuje na knihu „Průvodce protektorátní Prahou", která byla v roce 2014 oceněna prestižní literární cenou Magnesia Litera. I tentokrát zavádí autor čtenáře na místa spojená se státní represí proti občanům Československa, na místa, kde byli vězněni a mučeni lidé, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, do bytů, kde se scházeli protikomunističtí odbojáři s kurýry tajných služeb demokratického světa, i do bytů, kde tvořili spisovatelé či malíři.
„Myslím, že tato etapa má na vývoj naší společnosti stále vliv. To, co se podařilo pár lidem kolem Klementa Gottwalda, byla naprostá destrukce státu – vzdělávání, ekonomiky, zemědělství i kulturních hodnot. Zároveň je ale nutno říci, že i v 50. letech řada lidí „spokojeně“ žila. Nevadil jim režim a útlak, chtěli prožít svůj život, a na tom není nic špatného. Pro spoustu lidí jsou vzpomínky na 50. léta vzpomínkami na dětství, které můžou být pěkné. Pořád si ale musíme připomínat, že se žilo v totalitním státě, který se rozhodl ovládat život svých občanů ve všech aspektech a zničit každého, kdo s režimem nesouhlasil.“
Vizuální stopa, kterou doba stalinismu zanechala na podobě hlavního města, byla minimální. „Pokud komunismus Prahu něčím poznamenal, tak to byly jednak bizarní plakáty, na kterých byl masový vrah Stalin a různá komunistická hesla, a jednak známý Stalinův pomník na Letné. Ale potom třeba také podle sovětského vzoru vytvořený Hotel Internacional v Dejvicích.“
Autor se v knize mimo jiné věnuje i místům spojeným s kulturou. „Jsou tam divadla včetně jejich programů, dále místa spojená s nakladatelstvími a knihkupectvími, vinárny a také vysoké školy,“ říká Jiří Padevět a popisuje, jak žila tehdejší kulturní elita: „Část kulturní elity emigrovala po únoru 1948, část seděla v komunistických kriminálech a část elity vycítila příležitost a připojila se k budování šťastného kumunistického ráje.“
