Etapa stalinismu má na vývoj naší společnosti stále vliv. Jiří Padevět představuje Průvodce stalinistickou Prahou

12. prosinec 2018
Průvodce stalinistickou Prahou 1948-1956

Místa, události a osobnosti, které výrazně utvářely podobu hlavního města Československa v letech 1948-1956 sleduje v knize nazvané „Průvodce stalinistickou Prahou" autor oceňovaných knih literatury faktu Jiří Padevět.

Nejnovějším publikačním počinem, který vychází péčí nakladatelství Academia, navazuje na knihu „Průvodce protektorátní Prahou", která byla v roce 2014 oceněna prestižní literární cenou Magnesia Litera. I tentokrát zavádí autor čtenáře na místa spojená se státní represí proti občanům Československa, na místa, kde byli vězněni a mučeni lidé, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, do bytů, kde se scházeli protikomunističtí odbojáři s kurýry tajných služeb demokratického světa, i do bytů, kde tvořili spisovatelé či malíři.

03338547.jpeg

„Myslím, že tato etapa má na vývoj naší společnosti stále vliv. To, co se podařilo pár lidem kolem Klementa Gottwalda, byla naprostá destrukce státu – vzdělávání, ekonomiky, zemědělství i kulturních hodnot. Zároveň je ale nutno říci, že i v 50. letech řada lidí „spokojeně“ žila. Nevadil jim režim a útlak, chtěli prožít svůj život, a na tom není nic špatného. Pro spoustu lidí jsou vzpomínky na 50. léta vzpomínkami na dětství, které můžou být pěkné. Pořád si ale musíme připomínat, že se žilo v totalitním státě, který se rozhodl ovládat život svých občanů ve všech aspektech a zničit každého, kdo s režimem nesouhlasil.“

Z knihy Průvodce stalinistickou Prahou 1948-1956

Vizuální stopa, kterou doba stalinismu zanechala na podobě hlavního města, byla minimální. „Pokud komunismus Prahu něčím poznamenal, tak to byly jednak bizarní plakáty, na kterých byl masový vrah Stalin a různá komunistická hesla, a jednak známý Stalinův pomník na Letné. Ale potom třeba také podle sovětského vzoru vytvořený Hotel Internacional v Dejvicích.“

Čtěte takéProč nechytili jednoho z největších masových vrahů Josefa Mengeleho? Málo hledali, říká francouzský prozaik Olivier Guez

Autor se v knize mimo jiné věnuje i místům spojeným s kulturou. „Jsou tam divadla včetně jejich programů, dále místa spojená s nakladatelstvími a knihkupectvími, vinárny a také vysoké školy,“ říká Jiří Padevět a popisuje, jak žila tehdejší kulturní elita: „Část kulturní elity emigrovala po únoru 1948, část seděla v komunistických kriminálech a část elity vycítila příležitost a připojila se k budování šťastného kumunistického ráje.“