Dva břestovce z Ústí nad Labem jsou ve finále ankety Strom roku

Do Smetanových sadů je už v roce 1886 vysadili jako vzrostlé, zhruba patnáctileté stromy, jejichž větve ještě tvořily korunu. Časem se ale hlavní větve sklonily k zemi a dál od kmene se opět zvedají. Podle městské dendroložky Jitky Novákové je to u břestovců normální.

„Ve své domovině jsou schopny vytvářet celé podrosty. Ohnou větve až k zemi, znovu zakoření a vyrostou nové rostliny,“ popisuje dendroložka.

Břestovce se podle ní v Česku pěstují od roku 1636. Bývají často součástí zámeckých parků a zajímavostí je, že existuje dokonce i břestovcová alej.

„Břestovec západní pochází ze severní Ameriky, jde o rostlinu, která byla hodně technicky využitelná. Dřevo břestovce je hutné a pružné, proto se používalo na výrobu kolářských výrobků, holí, rybářských prutů, a severoameričtí indiáni ho dokonce využívali jako léčivou rostlinu. Plody břestovců jsou jedlé, z jejich semen se extrahoval olej, který se používal na léčbu nachlazení, depresí a na regulaci menstruačního cyklu,“ vypočítává Jitka Nováková.

Břestovec ve Smetanových sadech v Ústí nad Labem|foto:Gabriela Hauptvogelová,Český rozhlas

Lidé mohou pro břestovce hlasovat v anketě Strom roku od 15. června. Vyhlášení Stromu roku pak proběhne 20. října. Ze severu Čech je mezi nominovanými také dub, rostoucí u kaple svatého Prokopa v Zásadě na Jablonecku.