De Gaulle - Dějiny, symbol, mýty

Kniha De Gaulle. Dějiny, symbol, mýty, která poprvé vyšla v pařížském nakladatelství Plon v roce 2001, je sotva stostránková publikace malého formátu, česky vyšla v překladu Doubravky Olšákové. Kniha je psána nezvyklou formou, není ani esejem ani biografií; texty připomínají spíš přednášku pana profesora, s odmlkami, s četnými odkazy, se slovními narážkami, pomlčkami, nedokončenými větami i "řečnickými" otázkami. Maurice Agulhon se ve své literární práci zabývá osobností Charlese de Gaulla, politika, který vždy uměl ve Francii zčeřit jak politické, tak veřejné mínění; dodnes je de Gaulle předmětem sporů. Nelze totiž pominout, že Generál nezanechal ve francouzské politické kultuře jen pozitivní stopu, neboť velkoryse a tvrdošíjně přehlížel čtyřletou kolaboraci nejen vlády maršála Pétaina, ale i francouzské elity. Autor pečlivě a soustředěně studuje kořeny de Gaullova myšlení, jakoby ale z jiného úhlu pohledu; zkoumá totiž de Gaullovy slavné i méně známé proslovy, které pronášel za druhé světové války na vlnách BBC, posléze v Tunisu nebo Alžírsku; zmiňuje i triumfální a dojatý projev, kterým pozdravil Paříž zbavenou německých okupantů, nebo proslov ze 3. listopadu 1943 pronesený v Alžíru: "(...) dvacet století může dosvědčit, že stále existuje důvod věřit ve Francii (...)".

Obálka knihy|foto: Nakladatelství Lidové noviny

De Gaulle - hrdina, který za druhé světové války zosobňoval svobodnou Francii - se stal mýtem; v roce 1940 zosobňoval Republiku a v roce 1958 založil jinou, Pátou republiku. Agulhon a jeho reflexe této významné postavy francouzských dějin je krátká a důkladná la leçon, bez příkras, je to analýza de Gaulla v textech a projevech určených k ústnímu přednesu, ne - náhodou jsou často propojeny s významnými místy i pařížskými pomníky. Kniha je zároveň analýzou neobvyklého fenoménu, povýšení hlavy státu do řad mýtických hrdinů. Již v řeči z roku 1929, oslavující památku právě zemřelého maršála Foche, dovedl pouhý major de Gaulle navodit genia loci pařížských čtvrtí: "Čtvrť, která spojuje předměstí Saint-Germain s plání Grenelle, je jako vojsko, které spojuje to nejvznešenější a to nejprostší. Čtvrť, ve které Paříž uchovává četné vojenské vzpomínky na minulost a nechává dozrávat slávu budoucnosti." Na jiném místě autor konstatuje, že de Gaulle velmi často spojoval Francii s metaforou matky, nazýval ji vlastí matkou, bohyní, panovnicí a jindy trpící zajatkyní, nejčastěji věčnou Francií, pokaždé však užíval femininum. Byla to především zvědavost historika, která Maurice Agulhona dovedla do Colombey-les-Deux-Églises, kde je Generálův dům i hrob, místa symboliky, vzpomínek, suvenýrů a turistického braku, jak o tom autor píše v kapitole Setkání, a přiznává, jak byl překvapen nejen obrovským lotrinským křížem vztyčeným na nedalekém pahorku, ale i citáty z Generálových projevů, které jsou vyryty do jeho podstavce; jeden z nich praví: Existuje odvěká úmluva mezi velikostí Francie a svobodou světa.

Agulhon se neváhal ponořit do studia právě těch obchůdků s turistickým harampádím a etnologicky zkoumat, jakou roli má významná osobnost ve společnosti silně diferencované, zejména v lidovém prostředí; v tom spočívá velký přínos nedávno vydané publikace.

Maurice Agulhon: De Gaulle. Dějiny, symbol, mýty. Nakladatelství Lidové noviny 2005, 102 stran.

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.