Crankovo Labutí jezero. Klasická elegance v podání mistra epického baletu
Labutí jezero, nejslavnější klasický baletní titul, se vrací do Národního divadla. Autorem této verze je choreograf John Cranko, který v 60. letech minulého století vedl stuttgarstký balet. Labutí jezero vytvořil v roce 1963 krátce před svým úmrtím. John Cranko byl považován za mistra epického baletu. Národního divadla nyní s Crankovou verzí Labutího jezera slibuje ryzost klasické elegance.
Labutí jezero je ikonickou výzvou a spolu s Čajkovského hudbou tvoří podle odborníků milník na cestě k dokonalému uměleckému tvaru.
První premiéra Labutího jezera byla v Moskvě v roce 1877. Historicky prvním choreografem Labutího jezera byl Čech Václav Reisinger. Ve světě se ale proslavila další verze z roku 1895, jejíž autory byli Marius Petipa a Lev Ivanov. Balet Národního divadla v Praze uvedl už 12 verzí Labutího jezera. Tou poslední je choreografie Johna Cranka, ve které bílou i černou labuť, tedy Odettu i Odýlii, zatančí první sólistka baletu Národního divadla Nikola Márová, která účinkovala už v sedmi jiných verzích Labutího jezera.
Každá verze je v podstatě trochu odlišná, především pak závěr. Někdy přežije princ a z labutě se stane opět dívka a zůstávají spolu, jindy zemře princ a Odetta zůstane zakletá v labuti. V dalších verzích pak umírají oba. Jaký máme konec my, to neprozradím, ať pro diváky zůstane i nějaké překvapení.
Nikola Márová
Černou a bílou labuť na scéně Národního divadla ztvární také Alina Nanu a Miho Ogimoto. Do role prince Siegfrieda byli obsazeni Nikita Chetverikov, Patrik Holeček a Adam Zvonař.
Balet Národního divadla je prvním velkým souborem mimo německé prostředí, který získal povolení inscenovat titul v choreografii Johna Cranka.
Jsem přesvědčený o tom, že Crankova verze Labutího jezera byla v době svého vzniku naprosto inovativní, a to především v tom, že tanečně zrovnoprávnil postavu prince ve vztahu k ženské protagonistce. To bylo naprosto přelomové, protože do té doby se veškerá pozornost v Labutím jezeře soustředila na Odettu a Odýlii, zatímco princ byl takovou umělou figurkou. John Cranko zkrátka vyvedl prince ze stínu a udělal z něj lidskou bytost.
Filip Barankiewicz
Zvolí Princ Siegfried lásku, dodrží přísahu své milované bílé labutí princezně? Nebo na svou Odettu zapomene a zvolí povinnost vůči svému postavení? A co teprve uhrančivá černá labuť, která spolu s čarodějem Rudovousem okouzlí jeho mysl. Různé verze Labutího jezera mají různé konce. O tom, jak dopadne ta Crankova, se musí přijít diváci přesvědčit sami.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka