Co všechno je vidět v kině?

Originál publikace o světě filmů, médií a multimédií s hlavním nadpisem Jak číst film vyšel poprvé v roce 1977. Český překlad vychází z třetího vydání z roku 2000 (celkově kniha dosud vyšla v devíti vydáních v šesti jazycích). Autor během téměř třiceti let sice doplnil pojmy a informace, které se postupně stávaly zásadními (např. počítačová revoluce). Ale i bez aktualizace by bylo původní dílo významné a přínosné. Čím?

Obálka knihy|foto: Albatros

I když J. Monaco chápe film jako umělecký výraz, jehož počátky jsou spjaté s tzv. moderní dobou, především se snaží odhalit jeho možnosti a schopnosti, díky nimž se tento projev stal plnoprávným příslušníkem klasické "rodiny" uměnověd, a zároveň zkoumá potenci, která může oslovit a nadchnout budoucí období. Jako kdyby film, médium definující dvacáté století, nebyl ničím jiným než prologem nových médií století jedenadvacátého. Když staré technologie chemie a mechaniky ustupují digitální elektronice a fotonice, filmaři mohou opět objevit průkopnického ducha. Médium se zrodí znovu: nyní pokud to dokážete vymyslet, můžete to i natočit.

Monacova kniha je kvalitní příručkou, hutným přehledem a zároveň dokladem jedné dějinné epochy. Skrze vývoj média a umění a skrze pisatelovu zdravou sebereflexi je možné sledovat "posun" v přístupu ke zpracovávané látce. Autor poutavě popisuje, jak začínal psát své dílo na psacím stroji a uvažoval spíš formou eseje o podstatě média a jeho nárocích. Při přípravě posledního vydání už byl vybaven počítačem a předmětem úvah se stal nástup a role nových technologií. Text byl tehdy zároveň vydán v elektronické podobě s odkazem na webové stránky knihy. Lze říci, že J. Monaco správně "vycítil" příznaky, nezůstal u pouhého popisu, ale rozvinul je do živého, interaktivního celku. Vzniklo dílo pro obor zásadní a pro zájemce z řad laiků i odborníků nepřehlédnutelné. Kvalitně vydaná publikace je samozřejmě doplněna ilustracemi, nákresy a rejstříky. Více než čtyřicetistránkový soupis literatury týkající se probíraného tématu je dokladem nejen píle autora, ale též síly a oprávněnosti toho, co říká. Odkazy na nejdůležitější a nejspolehlivější internetové portály a stránky týkající se filmu a filmové teorie jsou pomůckou, která může též trochu vybudit závist u milovníků filmu, kteří neovládají německý či anglický jazyk. Chronologie filmu a médií (počíná rokem 130, kdy Ptolemaios objevil jev setrvačnosti vidění) je přehledným pásem zásadních událostí vhodným k orientaci i srovnání.

"Jak číst film" je výsledkem deseti let strávených hlavně uvažováním, psaním a mluvením o filmu a médiích. Říká o své knize autor. Nutno přiznat pozitivní fakt, že na výsledku je to vidět.

James Monaco: Jak číst film. Svět filmů, médií a multimédií. Albatros, Praha, překlad: Tomáš Liška, 740 s.