Chetitoložka Šárka Velhartická
V příštím roce uplyne sto let od doby, kdy proslulý český vědec Bedřich Hrozný poprvé oznámil při své berlínské přednášce, že rozluštil chetitský jazyk psaný klínovým písmem. Zároveň jej poprvé zařadil mezi indoevropské jazyky.
Klínopisné tabulky tak mohly začít vydávat svědectví o životě významné starověké civilizace, která definitivně zanikla dobytím posledního velkého opevněného města Karchemiše v roce 717 př. Kr., v němž dožívala kultura říše rozpadlé kolem roku 1200 před naším letopočtem.
Ke stému výročí prvního zveřejnění jazykovědcova objevu chystá novou expozici Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem, badatelově rodném městě. Také Národní galerie v Praze by měla českého učence připomenout výstavou Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie.
Autorkou tohoto výstavního projektu je Mgr. Šárka Velhartická, Ph.D., která vystudovala klínopis a etnologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a starověkou orientalistiku a archeologii Blízkého východu na Freie Universität v Berlíně.
Mezi jiným se účastnila i archeologické expedice Německého archeologického ústavu v turecké lokalitě Göbekli-Tepe, kde byla odkryta řada kamenných kruhů z dokonale opracovaných vápencových pilířů, z nichž některé váží až 20 tun a svědčí o vynikajících technických dovednostech stavitelů.
Námětů k rozhovoru bude jistě víc než času k dispozici: osobnost Bedřicha Hrozného, nejstarší indoevropský jazyk, umělecké projevy chetitské kultury či vlastní cesty Šárky Velhartické po území, kde kdysi tvořily svou civilizaci starověké kultury Blízkého východu.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.