Chetitoložka Šárka Velhartická
V příštím roce uplyne sto let od doby, kdy proslulý český vědec Bedřich Hrozný poprvé oznámil při své berlínské přednášce, že rozluštil chetitský jazyk psaný klínovým písmem. Zároveň jej poprvé zařadil mezi indoevropské jazyky.
Klínopisné tabulky tak mohly začít vydávat svědectví o životě významné starověké civilizace, která definitivně zanikla dobytím posledního velkého opevněného města Karchemiše v roce 717 př. Kr., v němž dožívala kultura říše rozpadlé kolem roku 1200 před naším letopočtem.
Ke stému výročí prvního zveřejnění jazykovědcova objevu chystá novou expozici Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem, badatelově rodném městě. Také Národní galerie v Praze by měla českého učence připomenout výstavou Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie.
Autorkou tohoto výstavního projektu je Mgr. Šárka Velhartická, Ph.D., která vystudovala klínopis a etnologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a starověkou orientalistiku a archeologii Blízkého východu na Freie Universität v Berlíně.
Mezi jiným se účastnila i archeologické expedice Německého archeologického ústavu v turecké lokalitě Göbekli-Tepe, kde byla odkryta řada kamenných kruhů z dokonale opracovaných vápencových pilířů, z nichž některé váží až 20 tun a svědčí o vynikajících technických dovednostech stavitelů.
Námětů k rozhovoru bude jistě víc než času k dispozici: osobnost Bedřicha Hrozného, nejstarší indoevropský jazyk, umělecké projevy chetitské kultury či vlastní cesty Šárky Velhartické po území, kde kdysi tvořily svou civilizaci starověké kultury Blízkého východu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
