Cesta mezi pravicí a levicí
Současnost, která je nazývána postmodernou, či již post-postmodernou, má jistě silnější vztah k porušování řádu, k překračování zavedených pravidel, k převracení zažitých významů v jejich pravý či různě posunutý opak. Z minulosti si vybírá citace, které se hodí k nezávazné hře, k vytváření zmatku a směsi mnohdy paradoxních spojení. Přesto je dobré občas nahlédnout do prostoru, v němž má řád svůj význam a jednotlivé prvky jsou užívány v závazných a promyšlených postupech. Zjištění, že obrazy, sochy, architektonické prvky mohou být celou sbírkou zajímavých informací o díle, jeho tvůrci i době, nás může uvést na cestu poutavého dobrodružství. Zvlášť když průvodcem je zkušený uměnovědec.
PhDr. Jan Baleka (nar. 1929) vystudoval dějiny umění. Autorsky spolupracuje s českými a zahraničními encyklopediemi (Lexikon der Kunst, Larousse, Encyklopedie českého výtvarného umění), je editorem, scenáristou televizních dokumentů. Mimo různé texty a statě, v posledním desetiletí vydal například výkladový slovník Výtvarné umění (Academia 1997), který vyšel i jako CD-ROM, tematickou práci Modř - barva mezi barvami (Academia 1999) či obsáhlou monografii Vladimír Preclík (Academia 2004).
Autor se ve své studii neomezuje pouze na prostor uměleckých děl, v němž by vyhledával uzavřenou podřízenost určitému řádu. Od počátku zdůrazňuje, že vše, co se týká lidské kultury "má nějaký význam", schopnost promlouvat skrze osobité výrazové prostředky. Nejde jen o dodržování nebo naplňování nějakého předpisu. Balekova práce je založena na divákově vlastní zkušenosti se sebou samým, se svým tělem, jeho funkcemi a možnostmi tělesnými i duchovními. Proto je možné vydat se na fascinující cestu objevování tajemství gesta, pohybu, významu pravice (to, co je rovné, přímé, spolehlivé, pořádající, činné, mocné) a levice (to, co má význam nezdárnosti, zakřivenosti, vratkosti, neproniknutelnosti). Dostáváme se mezi polaritu dvou sfér, které k sobě neodmyslitelně patří. Třemi vývojovými obdobími (starověk, středověk a novověk) můžeme procházet a díky interpretovaným reprodukcím a margináliím se snadno orientovat v tom, jaký význam má nahoře - dole, mužské - ženské, dobro - zlo, ale také například žehnání, tanec nebo nazutí bot. Zjistíme, že začneme-li uvažovat o "vpravo" a "vlevo", musíme pokračovat skrze celou dynamickou soustavu gest, poloh, postojů a výrazů, k nimž mají právě ony dvě strany přístupový klíč. Místo, pohyb a směřování - věci, člověka, gesta - nejsou samy o sobě žádnou hodnotou, ani výtvarnou ne. Hodnotu nabývají až svým významem, vyplývajícím ze začlenění do historicky určité představy světa, magické, náboženské, vědecké.
Publikace, pro niž nakladatelství zvolilo decentní, přesto módní obálku v jemných pastelových barvách je vybavena soupisem základní literatury, seznamem antických božstev i rejstříky. Je nejen výbornou pomůckou studentům uměnovědných oborů, antropologům či filosofům, ale zároveň čtivým a poutavým textem, díky němuž se může stát návštěva galerie i prohlížení encyklopedií výtvarného umění zábavnou procházkou, při které k nám zhlédnuté promlouvá pochopitelnou řečí a umožňuje nám pročíst dávná poselství.
Jan Baleka, Vlevo a vpravo ve výtvarném umění, Academia, Praha 2005, 220 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
