Biolog Petr Pokorný: „Afrika ovlivnila zbytek světa víc, než tento svět ovlivnil Afriku“

3. leden 2017

„Především tím, že odtamtud se rozšířil náš lidský druh, odtamtud jsme přišli, a také tím, že právě v Africe vznikla první velká civilizace,“ míní biolog a paleoekolog Petr Pokorný.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

K „vynálezu“ civilizace došlo podle něj v důsledku postupného vysychání Sahary. Lidé se z kdysi zelené krajiny stáhli k povodí Nilu, museli se naučit hospodařit s vodou, začali budovat zavlažovací kanály k zemědělským účelům, a to vyžadovalo organizaci práce a společnosti. Tímto procesem byly položeny základy civilizace a kultury.

Doc. Petr Pokorný (1972), vědecký pracovník Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky, se věnuje výzkumu společných dějin přírody a člověka v době poledové zejména ve střední Evropě, ale i v jiných částech světa. Na Sibiři například na základě analogie zkoumá, jak vypadaly přírodní a životní podmínky na našem území v době ledové. „Z těchto poznatků se dá mnoho vysoudit pro budoucnost,“ říká. Zkušenosti z výzkumu sibiřského permafrostu, věčně zmrzlé půdy, mimo jiné vedly k objevu zaniklých dávných jezer na Třeboňsku ve vrstvách pod nynějšími třeboňskými rybníky.

„Africké sucho bylo hybatelem vývoje,“ soudí vědec, který se v posledních letech mimo jiné zabýval zkoumáním dynamiky afrických pouští a hospodařením s vodou v severní Africe. Je editorem knihy Afrika zevnitř, kterou koncem minulého roku vydalo nakladatelství Academia. Publikace přináší několik desítek studií, statí i krátkých článků o Africe z hlediska geologie, biologie, antropologie, studia raných společností a jejich kultur, jakož i možné scénáře africké budoucnosti.

Je výsledkem práce mezioborového týmu českých vědců, kteří v novém tisíciletí prováděli v průběhu několika let výzkumy suchých oblastí na severovýchodě Afriky. „V dlouhodobé perspektivě je jisté, že Afrika až na úzký pás vyschne,“ konstatuje Petr Pokorný. Zároveň ale uvádí i ohromující doklady houževnatosti rostlinného života v krajně nepříznivých podmínkách.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.