Bez Zonkyho by Čtyři bratři nebyli kompletní. Saxofonista Brew Moore slavil úspěchy v Americe i v Evropě

25. květen 2017

Poslechněte si profil neprávem zapomenutého amerického tenorsaxofonisty Miltona Aubreyho „Brew“ Moorea, intuitivního jazzového samouka se sklony k nejrůznějším závislostem.

Brew Moore (1924–1973) byl jazzman s nazrzlými vlasy, expresivnější, než jeho černošští kolegové. Svébytně zkombinoval divoký styl geniálního altsaxofonisty Charlieho Parkera s lyrickým přístupem tenorsaxofonisty Lestera Younga. Obdobně jako například Coleman Hawkins nebo Roland Kirk, dokázal i Brew Moore sólově improvizovat na jedno jediné téma dvacet až třicet minut.

Jeho spoluhráči byli Machito, Kai Winding i Gerry Mulligan a počátkem padesátých let dokonce patřil do legendární saxofonové sekce Four Brothers – spolu se Stanem Getzem, Al Cohnem, Zotem Simsem a Alanem Augerem.

Během let 1942–48 hrál s místními skupinami v New Orleansu a Memphisu. V roce 1948 se přestěhoval do New Yorku, kde dva roky působil v big bandu Claudea Thorhilla. V roce 1954 se přestěhoval do San Francisca, kde vedl vlastní skupiny a spolupracoval s vibrafonistou Calem Tjaderem.

Od roku 1961 žil převážně v Kodani, kde hrál v jazzklubech a nahrával pro společnosti Savoy, SteepleChase, Sonet a Storyville.

Součástí aktuálního Jazzissima je i Mooreho autobiografická skladba Zonky, reflektující nejen jeho muzikalitu, ale také alkoholické a narkomanské osudy.

autor: Petr Zvoníček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.