Barvy, které hladí
Pokud se Vám s mrazivým počasím vlil i do duše splín, existuje zde lék na obojí. Pokud se totiž rozhodnete jít ohřát do Muzea hl. m. Prahy, najdete zde v 1. patře výstavu obrazů Emmy Srncové.
Dva výstavní sály jsou naplněny naivními malbami Emmy Srncové, které vás již při pouhém pohledu nabijí pozitivní energií. Veselé barvy a především jakási pohoda vysněného světa. Každý obraz navíc v sobě skrývá příběh. Tu ze života zvířat, tam ze života lidí, ale především příběhy lásky. Vedle obrazů je zde i malovaná keramika, malované květináče, ilustrované knihy, ale například i postel, na níž je povlečení vymalované jako dívčí akt.
Celou výstavu kdesi nad hlavami návštěvníků provází text, v němž se Emma Srncová stručně ale výstižně představuje svým obdivovatelům. Dozvídáme se, že malovat začala až ve dvaceti, když dostala před narozením syna olejové barvy, že ji k malování přiměla účast v Černém divadle Jiřího Srnce, že se malováním dostávala i ze špatné nálady a především, že má sen založit muzeum úsměvů.
Výstava je doplněna též videoprůvodcem a fotografiemi z autorčina života. Výstava trvá do 16.3.2003.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
