Baader-Meinhof Komplex
Když člověk hodí kámen, tak je to trestný čin. Když je hozeno tisíce kamenů, tak je to politická akce. Když člověk zapálí auto, tak je to trestný čin. Když jsou zapáleny stovky aut, tak je to politická akce. Protest je, když řeknu: "To a to se mi nelíbí." Odboj je, když se postarám o to, aby se to, co se mi nelíbí, už dále nedělo. (Ulrike Meinhofová) UVNITŘ TRAILER!
Německý film Baader-Meinhof Komplex zpracovává příběh německé, převážně studentské teroristické organizace RAF (Die Rote Armee Fraktion), která vznikla jako reakce na brutální policejní zásah při demonstraci v roce 1967 a na nedostatek zájmu tehdejších politiků o věci veřejné. Protesty studentů, většinou proti válce ve Vietnamu, nebo v případě výše zmíněné demonstrace proti Íránskému šáhovi, byly policií tvrdě a často násilně potlačovány. 2. června 1967 byl při demonstraci proti režimu v Íránu jeden student policí zastřelen. Krátce poté se okolo rebela a odpadlíka Andrease Baadera (jednoho z mála členů RAF, který nenavštěvoval univerzitu) konsolidovala skupina levicově orientovaných studentů s radikálními názory. Ti nechtěli jen pasivně přihlížet způsobu, jakým německá vláda otáčí kormidlem ve vlnách mezinárodní politiky a jak se staví k převážně mladým odpůrcům establishmentu. Zpočátku se jejich akce omezovaly na poškozování majetku ideových odpůrců, ale poté, co byl Andreas Baader spolu se svou milenkou Gudrun Einsslinovou zatčen za založení požárů v obchodních domech Kaufhof a Schneider, se situace změnila. Gudrun s Andreasem nejdříve uprchli, ale pak se v poměrně krátké době vrátili do Německa, neboť jim došly prostředky. Andreas Baader byl znovu zatčen. Při jeho vysvobozování, v němž hrála značnou roli novinářka Ulrike Meihofová, byl jeden člověk vážně zraněn a svůj počátek zde měla budoucí spirála násilí.
V roce 2003, po 24 letech vězení, omilostnil spolkový prezident Johannes Rau bývalého teroristu RAF Rolfa Clemense Wagnera. V současné době si ještě další 4 členové RAF odpykávají své doživotní tresty. Případ Wagnerova omilostnění vzbudil v Německu velkou vlnu zájmu o teroristické hnutí 70. let, a připravil tak živnou půdu pro film Uliho Edela.
Uchopení tak dlouhého časového období a složité problematiky je velmi nesnadné i pro rozsáhlou knihu, natožpak pro film, přesto se však Edelovi podařilo natočit skvělý snímek, který nehledá chyby jen na jedné ze zúčastněných stran. Jeho vyprávění je líčením nezaujatého pozorovatele, který nehodnotí, jen popisuje. Na jedné straně fanatismus radikálů a na straně druhé neschopnost politiků i vládních úředníků pochopit příčiny terorismu a odhodlání stoupenců RAF nebo si jen připustit, že by mohli alespoň částečně poukazovat na skutečné problémy, které je potřeba řešit. Edel předkládá fakta v chronologickém sledu, akce teroristů, reakce vládních úředníků a reakce médií, které pouští v rychlém sledu po zásadních dějových zvratech. Používá dobové materiály, cituje. Stejný odstup si udržuje od jednotlivých postav. Vidíme emotivní scény, plné hádek a strachu, ale o motivaci postav víme jen to, co samy řeknou, zbytek si můžeme jen domýšlet. Nedozvíme se, proč se Ulrike Meinhofová, úspěšná a inteligentní novinářka, vzdala manžela, dětí, práce i pověsti, kterou si vybudovala, a místo pera vzala do rukou zbraň. Postava Meinhofové i motivy jejích činů zůstanou i nadále zastřeny rouškou tajemství.
Film tvoří koncepčně dvě poloviny; v první můžeme sledovat bezprostřední příčiny konsolidace studentských radikálů, eskalaci násilí a zároveň postup úřadů snažících se dostat RAF na kobylku. Ve druhé pak sledujeme přípravy procesu se zatčenými členy komanda Baadera a Meinhofové, snahy dalších generací RAF dostat je na svobodu a nakonec i neobjasněná úmrtí ve vězeňských celách. Ani tady se Edel nepouští do spekulací a konspiračních teorií, jen předkládá fakta.
Zásadní podíl na atmosféře filmu má skvělá kamera, které se podařilo dosáhnout efektu filmových záznamů 70. let barevností, dynamikou pohybu i kompozičně. Neuvěřitelně precizní je také výprava. Kostýmy, přes práci maskérů, vybrané lokace a rekvizity, všechno na nás dýchá atmosférou 70. let, kterou režie ještě podporuje motivy ženské emancipace a oblíbeného německého naturismu. Také hereckým výkonům se nedá moc vytknout. Ve filmu se objeví celá plejáda německých hereckých talentů. Ústřední protagonisté jsou pečlivě vybráni, aby se co nejvíce blížili skutečným osobám, přičemž samozřejmě dominuje arogantní Andreas Baader, jehož sociopatickým rysům dal vyniknout Moritz Bleibtreu a Martina Gedecková, která ztvárnila pochybující Ulrike Meinhofovou, jež se snaží akce RAF ideologicky a morálně ospravedlňovat. Další výraznou postavou je pak Gudrun Ensslinová, jíž Johanna Wokaleková pojala jako agresivně aktivní Baaderovu společnici s prvky zkratového jednání.
Baader Meinhof Komplex je zajímavým exkurzem do nedávného období německých dějin, ukazuje nárůst násilí jako reakci na neřešené politicko-společenské problémy. Atraktivní tematika je podpořena důslednou a pečlivou filmařskou rutinou, která dává nezaujatému líčení strhující atmosféru. Film na otázky neodpovídá, klade je a informuje. Určitě stojí za vidění, ať už jste, nebo nejste příznivci historie.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Bontonfilm
Baader Meinhof Komplex (Der Baader Meinhof Komplex) drama, Německo, 2008, 150 min
Režie: Uli Edel, knižní předloha: Stefan Aust, scénář: Bernd Eichinger, Uli Edel, produkce: Bernd Eichinger, Manuel Cuotemoc Malle, kamera: Rainer Klausmann, střih: Alexander Berner, hudba: Peter Hinderthür, Florian Tessloff
Hrají: Martina Gedeck (Ulrike Meinhof), Moritz Bleibtreu (Andreas Baader), Bruno Ganz (Horst Herold), Hannah Herzsprung (Susanne Albrecht), Jan Josef Liefers (Peter Homann), Alexandra Maria Lara (Petra Schelm), Nadja Uhl (Brigitte Mohnhaupt), Johanna Wokalek (Gudrun Ensslin), Niels-Bruno Schmidt (Jan Carl Raspe), Simon Licht (Horst Mahler), Sandra Borgmann (Ruth), Stipe Erceg (Holger Meins), Bernd Stegemann (Hanns Martin Schleyer), Tom Schilling (Josef Bachmann), Hans Werner Meyer (Klaus-Peter Röhl), Katharina Wackernagel (Astrid), Anna Thalbach (Ingrid), Jasmin Tabatabai (Hanne), Gerald Alexander Held (Siegfried Buback), Michael Schenk (Anwalt Hagemann), Christian Blümel (Siegfried Hausner), Sebastian Blomberg (Rudi Dutschke)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
