Anna Cima: Probudím se na Šibuji. Příběh o cestě do milovaného Japonska i ošemetnosti jednoho splněného snu

Objev české literatury, čerstvá absolventka japonských studií na Filozofické fakultě Karlovy univerzity Anna Cima, vydala svou prvotinu v roce 2019 a ihned byla oceněna v soutěži Magnesia Litera, získala Cenu Jiřího Ortena i Cenu Česká kniha. Z její vrstevnaté prózy psané svěžím hovorovým jazykem čte Barbora Goldmannová. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkuje: Barbora Goldmannová
Připravila: Blanka Kostřicová
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Premiéra: 14. 10. 2020
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2020

Děj románu japanoložky Anny Cimy (1991) Probudím se na Šibuji se odehrává ve dvou vyprávěcích pásmech. První, realistické, vypráví příběh studentky japanologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Jany Kupkové, přičemž ve zkratce je prezentováno i Janino dětství, představena její rodina a kamarádky. Velmi plasticky je vykreslena pražská filozofická fakulta.

Jana v Praze

Jana na brigádě v knihovně náhodou objeví povídku jí dosud neznámého japonského autora, která ji mimořádně zaujme. S překvapením pak shledává, že o Kijomaru Kawašitovi není možné zjistit téměř nic podstatného, že i nejpodrobnější slovník japonské literatury obsahuje jen velmi strohé heslo. Jana se odhodlaně pouští do pátrání, které přesáhne rámec pouhé literatury a zasáhne výrazně do života nejen Jany, ale i řady dalších postav.

Jana v Tokiu

Navíc toto pátrání propojí realistické vyprávění s pásmem druhým, které lze do značné míry označit jako fantaskní: i v něm vystupuje Jana Kupková, avšak ve své sedmnáctileté podobě, v době, kdy se jí podařilo dostat se s kamarádkou do vysněného Japonska. Tehdy se jí tam zalíbilo natolik, že zatoužila zůstat tam, nevracet se vůbec domů. A její sedmnáctiletá podoba tak v Japonsku skutečně zůstala – jako Janina zhmotněná myšlenka. Je však uvězněna v tokijské čtvrti Šibuja, jejíž hranice nemůže překročit, a samozřejmě touží po vysvobození z této situace.

Barbora Goldmannová

Příběh zobrazující spisovatele, jehož duše se rozdvojí, mě oslovil. Něco podobnýho na vlastní kůži dobře znám. Podobný rozdvojení se asi stane každýmu, kdo se do něčeho zažere, a ne a ne v tom uspět. Já například už několik let toužím odjet studovat do Japonska a moje myšlenky tak už docela dlouho bloumají mezi Prahou a Tokiem.
Anna Cima: Probudím se na Šibuji

I v tomto sehrává rozhodující roli veškeré dění spjaté se spisovatelem Kawašitou, všechny příběhy a postavy s ním související – především doktorand japanologie Viktor Klíma, který v Praze Janě pomáhá s překladem Kawašitova románu a postupně se stává její velkou láskou. Klíma posléze získá stipendium na studium na tokijské univerzitě a v Tokiu se setká s druhou podobou Jany, kterou vidí pouze on. Na velmi dobrodružné práci směřující k propojení obou Jan má veliký podíl a zásluhu…

Román Anny Cimy je napsán živým hovorovým jazykem a navzdory poněkud exkluzivnímu tématu lze říci, že stylem spíše jednoduchým, čtenářsky velmi přístupným. 

Psáno pro Týdeník rozhlas.

Další prodloužené hry a četby online zdarma

autoři: Blanka Kostřicová , Anna Blažejovská
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.