Anna chce skočit

1. srpen 2007

"Máte rádi komiks?" Tato otázka není v daném případě určena dětem. U nich se sympatie pro změť na sebe nalepených a vzájemně se prostupujících obrázků doplněných kaskádou několikaslovných bublin dá předpokládat. Úvodní otázka má jinou cílovou skupinu. Lucie Lomová (nar. 1964) totiž napsala komiks pro dospělé.

Jméno Lucie Lomové je spojeno s komiksovými postavičkami dvou chytrých kamarádů, Anči a Pepíka, myší holky v růžových šatičkách a myšího kluka v zelených kraťasech s červeným motýlkem pod krkem. Jejich dobrodružství se odehrávají v idylických a idealizovaných časech s cílem pobavit a jemně vychovávat. Hlavní postavičky jsou takoví "čtyřlístkoví hrdinové" (ostatně autorka jejich příhody mezi lety 1990-2000 zveřejňovala právě na stránkách oblíbeného dětského časopisu Čtyřlístek), odhodlaně bojují za spravedlnost a práva slabších - naposledy v knize nazvané Anča a Pepík opět v akci, vydané nakladatelstvím Meander jako třetí svazek řady Sebrané myšky.

Tolik o dětských příbězích. Na "velké čtenáře" a do sfér autorského komiksu pro dospělé je orientován sešit nazvaný Anna chce skočit, který autorka vytvořila na přání francouzského vydavatele. Dílko nyní vychází také v českém překladu a je třeba je vnímat kdesi na cestě mezi idylickým pozitivem zkratkovitého kresleného světa, pro který jsou potřebné jednoduché a srozumitelné děje, pochopitelné i po nutné redukci, a mezi nadsázkou, kterou si kreslený projev jaksi přirozeně vynucuje. Autorka se, spíš než na nějaké moralizující poslání, soustředila na možnost "nakreslit" ohlédnutí do zcela nedávné minulosti českého státu.

Ukázka z knihy

Příběh sedmadvacetileté Anny, která se rozhodla skočit (nejdříve z mostu a později do neznáma), není nijak výjimečný. Mladá žena, nespokojená s fádností svého současného konání se poddá nejen svému snu, ale vykročí i ze svých omezení. Odvahu jí dodá iniciační setkání s "pohádkovou babičkou", bývalou herečkou a bezdomovkyní, a sled symbolistních snů. Jen co se Anna zapojí do kolotoče, vydá se na cestu, strhne ji proud překvapení i nebezpečných situací. Zatímco zpočátku Anna žije jako by nežila, posléze jako by najednou prožila nejen několik dobrodružství zároveň - čeká ji setkání s neznámým cizincem, ohrožení života i poznání vlastní minulosti - ale zároveň prožitek nejméně dvou životů, neboť spouštěcím mechanismem k jejím zážitkům je Annina záměna se ztracenou sestrou-dvojčetem. Zjištění, že Anna není jedináček, ji, a současně i čtenáře, zavádí na nejdůležitější stezku vyprávění. To se vrací do roku 1969 a ukazuje, jak dějinné události lehce zamíchaly s několika lidskými osudy. Lomové vylíčení okupačních a normalizačních let v tehdejším Československu a její záznam jednoho ne příliš šťastného emigrantského údělu je sice fragmentární, využívá charakteristických atributů, ale je proto též snadno pochopitelné. Ve svém stručném provedení si nedělá nárok na zásadní komentář, spíše na potřebnou kulisu, snadno srozumitelnou i zahraničnímu čtenáři, pro nějž bylo dílo primárně určeno. A tak se děj hladce posouvá po jednotlivých bodech, kterými jsou náhoda a předurčení, cesta a setkání, ztráta a nalezení, dobrodružství a rozuzlení.

Možnosti, které médium kresleného příběhu nabízí a umožňuje, využila autorka šťastně. Komiks Lucie Lomové má své napětí. Není těžké ho přečíst. Není teatrální ani přezdobený. Spíš strohý a v textu transparentní, oddechový a zábavný. Navíc, vedle nutného zjevení deus ex machina, zde v podobě Václava Havla, nabízí ještě další závěrečné překvapení.

Lucie Lomová, Anna chce skočit, Meander, Praha 2007, str. 80.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.