Amore mocný!
Tak tedy konec, cit je pryč, / zničilas vše, mé srdce znič, ačkoli tolik vytrpělo, / nemá sil, to ví s lítostí, / aby tu bránu otevřelo, / jež otvírá Soud milosti. Důvody, proč číst v dnešní době milostnou poezii, mohou být čistě citové a emotivní, může to být způsob inspirace, hledání podnětu či jiskry, ale také například cesta k poznání jistého historického období, svérázného způsobu vyjádření i originálního uchopení tématu, jež je označováno jako "nadčasové".
Edice Mokka, s přiblížením "malá, ale silná káva", patří do vydavatelského plánu nakladatelství Dokořán. Patnáctý svazek zmíněné edice je ochutnávkou okcitánské poezie, náležející do rámce provensálské literatury.
Výbor okcitánské milostné poezie šestnáctého a sedmnáctého století uspořádal, přeložil a úvodem doprovodil Josef Prokop, romanista a specialista na dané období. Podrobnější studii o okcitánské literatuře, vsazující problematiku do širšího kontextu, lze z pera zmíněného odborníka číst v časopise Aluze, v jeho třetím čísle z roku 2003. Některé další překlady pořídil J. Prokop pro antologii, reflektující rozličné dějinné okamžiky, dvorskou lásku i samotnou trubadúrskou poezii. Pod názvem Přátelé, přiléhavý složím verš ji vydalo nakladatelství Argo v roce 2002. Tehdy se jednalo o teprve druhý rozsáhlejší překlad z okcitánské trubadúrské poezie do češtiny. Ten první byl pod názvem Vzdálený slavíkův zpěv vydán v roce 1963.
Aktuální soubor milostné poezie, o němž je zde řeč především, shromažďuje ukázky z děl jedenácti autorů, žijících mezi šestnáctým a sedmnáctým stoletím. Svým stylem odkazují k éře slavných trubadúrů. Jsou vzpomínkou i návratem ke skutečnému "zlatému období" okcitánské literatury, jež zářilo mezi jedenáctým a třináctým stoletím, k tehdejším oslavným, milostným i vyprávějícím písním, které je možné dodnes vnímat jako výsostné znaky rytířské kultury a, v obecnějším smyslu, jako zásadní zdroj evropské lyriky. Opačný, epický pól v oné době zaujímaly hrdinské eposy, kurtoazní epika či proslulé artušovské romány. Celek, jenž bývá vnímán jako dobrodružný a drsný, zde pootevírá cestu ke své jemnější a zranitelnější tváři.
Návrat, "renesance" výše zmíněného stylu literárního vyjádření, navíc psaného jazykem charakterizujícím určité území, je jasným odkazem k dané literární tradici, rozevírajícím prostor možného náhledu na jedno kulturní specifikum. Zároveň je ale také sponou, díky níž lze uchopit a vnímat osobité cesty evropské kultury v náležitém kontextu.
Soubor Zničilas všechno, mé srdce znič je doplněn ilustracemi Alexandry Švolíkové, které z celkové zvláštnosti a osobitosti vybrané poezie nechávají citlivě vyniknout poselství i estetice představovaného období. Dávné veršování nezůstává jen čímsi ukončeným a uzavřeným. Znovuožívá, žije, prostoupeno jasným smyslem milostné poezie i evidentní trvalostí citu, jakým je láska. V strachu čekáš, jak sama zachová se. / Lze těžko slovy v obraz poskládat, / čím láska je, čím podobá se kráse.
Zničilas všechno, mé srdce znič. Okcitánská milostná poezie 16. a 17. století. Dokořán, Praha 2005, překlad: Josef Prokop, 104 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
