Adaptace

14. srpen 2003

Dva lidé v jedné kůži, to je osud scénáristy Charlieho Kaufmana, který se společně se svým bratrem Donaldem snaží rozlousknout záhadu spisovatelky Orleansové a její do filmu neadaptovatelné knihy. Společně s režisérem Speikem Jonzem přináší Kaufman další z hluboce propracovaných snímků.

O Charliem Kaufmanovi se toho v Hollywoodu napovídalo hodně. Před lety vytrhl z letargie všechny rezignované scénáristy svěžím kouskem V kůži Johna Malkoviche a v Adaptaci se vrátil jako scénárista k režiséru Spike Jonzovi. Vzpomenete-li si, jaký je pobyt v Malkovichově hlavě, uzříte, že Kaufman musel při psaní scénáře silně vykolejit, a jak se zdá, duševní porucha byla tak vážná, že se z ní musel vypsat dalším filmem - filmem o sobě samém a svém bratrovi. Kaufman (Charlie) ve skutečnosti bratra (Donalda) nemá a rozhodně nevypadá jako Nicolas Cage v dvojroli. Nikdo mu ale neupře geniálnost, s jakou se divákům vybrečí na rameni, pak si z jejich důvěřivosti udělá legraci a nakonec celou litanii přivede zpět do sféry rozumna, když se usmíří s životem, stříbrným plátnem i s diváky.

Kaufmanové. Donald a Charlie

Charlie Kaufman (Nicolas Cage) sedí na natáčení V kůži Johna Malkoviche a zjišťuje, že až na pleš, obezitu, slizkost, asociálnost a depresivitu je dokonalým mužem. Vnitřní hlas, jediný přítel, radí, co by měl udělat pro svoji pohodu, samotné Kaufmanovo vědomí se brodí tvůrčí krizí nad rozepsaným scénářem podle knihy Susan Orleansové (Meryl Streepová) o lovci orchidejí. Nejde to. Kniha obsahuje pocity, ne příběh. Kaufman tápe, nespí, nemůže napsat úvod, nenachází ústřední téma. Má scénáristický blok, umocněný konkurenčním bratrem Donaldem (Cage), který se právě rozhodl napsat scénář k thrilleru, jehož obsah zní přesně jako Identita. Zatím o několik let dříve sledujeme děj knihy: novinářku Orleansovou zaujme svérázný nezávislý pytlák orchidejí Laroch (Chris Cooper) a nachází v něm osobní svobodu. O několik let později Kaufmanové, hnaní bratrským a pracovním porozuměním, začínají Orleansovou sledovat, aby pochopili, proč knihu napsala právě takhle a co s tím oni mají dělat ve scénáři. Realita přeskakuje mezi snem, fantazií a fikcí. Nakonec spolehlivě existuje pouze Charlie Kaufman.

Akce "Meryl Streepová" nebude tak úspěšná, jak by si Charlie myslel

Kaufman psal film upřímně a nebál se ze sebe udělat úplného budižkničemu, namísto pózování nepochopeného scénáristy. Osobní odysea za nalezením smyslu života je ostatně oblíbeným tématem a dobře se zapracuje do jakékoliv formy. Scénáristovo prokletí zní: píše životy jiných, často realističtějších postav a sám žije nezajímavě, bez dialogových listů. Kaufman hledá radu, jak adaptovat knihu na filmový průmysl a potažmo sám sebe na lidskou společnost, a přichází na seminář filmového teoretika bez hranic (Brian Cox). Ve výborném kazatelském proslovu se Kaufman dozví, že intelektuálové jsou pro scénáristu nevhodný materiál a kdo poslouchá vnitřní hlas, ten je horší než idiot. Zakřiknutý Kaufman musí podobným očistcem projít, aby překročil vlastní poměrně solidní ego, a tím našel smír s bratrem, který není ničím jiným, než příliš živým alter egem. Alespoň tak to můžeme chápat. Každá postava projde zlomovým bodem a vypadne z celuloidového mlýna po 114 minutách jako nová. Kaufman zjišťuje, že vše, co si představoval o Orleansové, včetně erotických fantazií, jsou jen ideály a o těch život a jeho film nejsou. V příběhu zůstává mnoho nevyřčeného - a zaplať filmový bůh za to, že nás Jonze a Kaufman nevedou za ručičku jako duševně zaostalé jedince, kteří mají zakázáno myslet. Jonze stíhá během filmu několikrát změnit žánr, od autorského existencionálního smutnění před psacím strojem, přes neurotický thriller, až po rychlé akční honičky a nevšední romantiku. Kvalitu filmu korunují samotní herci, kteří rolemi vyloženě žijí - v mnohovrstevnatých charakterech se dobře zabydlují a ještě lépe se sledují. Nicolas Cage - a čekali jsme to od něj? - je Kaufmanem, jako by to skutečně byl on sám, a Chris Cooper byl za svého Larocha oceněn Oscarem. Jen těžko by herci dokázali pokazit film, který je v podstatě o filmu, tedy o jejich řemesle.

Orchideje a Laroche

Finální odstavec? K čemu finální odstavec? Není jasný názor z celého textu? Nebylo by lepší napsat finální odstavec jako první odstavec celé recenze? Tak by uvažoval filmový Kaufman. Zpětně do sebe díly skládačky zapadají, ale první půlhodina vzbudí zaručeně pochybnosti o vlastním (a Kaufmanově) zdravém rozumu. Efekt filmu se dostaví až po titulcích, naděje přežívá až do posledního loga hardwarové společnosti. Kaufmanovská krize zažehnána. Už víte, jaké je to být v kůži Charlie Kaufmana?

Ještě jsme měli jednoho bráchu, že jo?

Související odkazy: oficiální stránka

Adaptace (Adaptation, USA 2002) Hrají: Nicolas Cage (Charlie/Donald Kaufmanové), Meryl Streepová (Orleansová), Chris Cooper (Laroche), Tilda Swintonová (Valerie), Maggie Gyllenhaalová (Caroline); Scénář: Charlie a Donald Kaufmanové; Hudba: Carter Burwell; Režie: Spike Jonze; 114 minut, titulky

autor: Pavel Dobrovský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.