3. srpna 2012

K vizuelně i zvukově nejkouzelnějším nástrojům západní Afriky patří kora: má 21 strun, svým zvukem připomíná harfu, ale vzhledem je podstatně odlišná, její ozvučnou desku tvoří vysušená dýně, potažená podobně jako buben kůží. V minulosti to byl nástroj hudebních kronikářů, jimž Evropané říkali grioti, což je původem portugalské označení pro sluhu. Tito hudebníci z povolání zastávali několik funkcí najednou, jako znalci dějin zpívali historické eposy, a jako poslové vladařů přebírali roli sdělovacích prostředků. Jejich umění přecházelo z otce na syna - a z rodu gambijských griotů pochází i Dawda Jobarteh. Své poslední album nazval Northern Light Gambian Night, Polární záře – gambijská noc.

Namo

Sama Kebbalu

21strunná loutna kora se užívá nejen v Gambii, odkud pochází Dawda Jobarteh, ale i v dalších zemích západní Afriky – například v Mali, Senegalu, Guineji. Mezi předky Dawda Jobarta byla řada virtuózů: jeho dědeček, který zemřel před 30 lety, byl prvním hráčem na koru, který vystupoval ve Spojených státech, jeho nahrávky dodnes slouží mladým hráčům, aby podle nich testovali své umění. Další skladba Jobartova alba se jmenuje Yankouba, a je konverzací mezi otcem a synem.

Yankouba

Mbassi

Karang Folo

Dawda Jobarteh pochází Gambie, státu který tvoří úzký pruh země na březích stejnojmenné řeky. V současné době ale žije v Dánsku, za sebou má spolupráci s mnoha slavnými Afričany i hudebníky ze Západu, a jeho dánský domov se promítl i do názvu alba, které dnes posloucháme – Northern Light Gambian Night, Polární záře – gambijská noc. Tématem další skladby, Dinding Do, jsou osudy opuštěných afrických dětí.

Dinding Do

Nakano

Duwa

Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Dawda Jobarteh