29. 08. 2008

Právo přináší rozhovor s klarinetistkou Ludmilou Peterkovou. Ta chválí nový festival Dvořákova Praha, na kterém vystoupila ve skladbách Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. "Samozřejmě první ročník je takový rozjezdový", ale "určitě se z něj časem vyklube velká akce," říká světově uznávaná klarinetistka. Mluví také o spolupráci s francouzským hráčem na basetový roh Nicolasem Baldeyrouem a o svých kurzech, které pořádá v Domažlicích. Hospodářské noviny v článku Petra Fischera komentují nový televizní cyklus půlhodinových výpovědí významných osobností k tématům, která formují současnou českou společnost. "Chtěli jsme, aby se nám lidé, kteří v životě něco pro český stát udělali, svěřili s pohledem na současnost," cituje list autora námětu Davida Macháčka. Seriál začíná Arnoštem Lustigem, mezi dalšími se objeví třeba Vojtěch Cepl, Jiřina Šiklová či Ivan Medek. Jednotlivé díly mají různou podobu, píše Petr Fischer: některé předvádějí historii zpovídané osobnosti, jiné jsou spíš tradičním publicistickým materiálem. Ale třeba s Ivanem Medkem "se tvůrcům podařilo vytvořit noblesní atmosféru, jak o ní hovoří sám Medek". Cyklus uvede ČT 2 od pondělka pod názvem Vzkaz - s podtitulem Návod na použití republiky.

Větší článek věnují HN literatuře pro děti a mládež. Ta podle Petra Matouška "prožívá maturitní věk v podmínkách volného trhu. Na pultech soupeří s dovozovým kýčem, který je mnohdy jen nosičem reklamy." Dětských knih sice u nás vychází třikrát víc než před 15 lety, přesto současný stav připomíná rukopisnou krizi, píše autor. Dětská literatura podle něj postrádá novou krev.

Z agenturního servisu přebírají Hospodářské noviny informaci o chystaném provedení Dvořákovy Rusalky pod širým nebem v pražské Šárce. Účinkující jsou z Národního divadla a představení "mezi vzrostlými stromy s netradičním operním jevištěm s přikrývkami a karimatkami" se koná už počtvrté. Loni prý přišlo asi 12 tisíc lidí. Letos se akce uskuteční příští sobotu a vstup je zdarma.

Právo píše o dánsko-švédském filmu Po svatbě, který včera přišel do českých kin. Podle autora článku Zbyňka Vlasáka příběh není navenek originální: humanitární pracovník se snaží u jednoho miliardáře sehnat peníze na svůj sirotčinec a zjistí, že boháčova manželka je jeho dávnou láskou. "Drama ale vstupuje dovnitř charakterů," píše Právo. Dánská kinematografie je podle článku na úplné špičce evropské produkce a její hlavní doménou je, že neuhýbá před emocemi. Stejnému filmu se věnují i Lidové noviny a dávají mu čtyři hvězdičky z pěti. Lidové noviny pak shrnují pražskou kulturní politiku, a to pod titulkem Kulturní granty: návrat kruhem. "Poradní sbor pražského primátora rozhodl, že granty pro příští rok budou fungovat podle pravidel z roku 2006. Sbor, který se scházel celé léto, skončil u provizoria, aniž by dokázal oddělit neziskovou a ziskovou sféru," píše Jana Machalická. Výstižné jsou i mezititulky: "Kdo krizi zavinil, bude šéfovat záchranné četě", a "Mírný pokrok v mezích zákona". Publicista Vladimír Just, citovaný v článku, považuje za neuvěřitelné, že když 32 tisíc lidí podepsalo petici za odvolání radního pro kulturu Richtera, bude teď Richter šéfem grantové komise.

Najít kulturní strany v Mladé frontě dnes je poměrně náročné, nicméně už na titulu deník píše o střetu generálního ředitele Národní galerie Milana Knížáka s pěvcem Karlem Gottem. Knížák veřejně prohlásil, že Gott už nemá žádný hlas, měl by přestat zpívat a raději si hrát se svými dětmi. Gotta se to dotklo: "Toto je špatné a zlé, to je úplně hloupé. To je tak hloupé, že to vůbec nestojí za řeč," reagoval zlatý slavík.

V rozhovoru dává Mladá fronta dnes prostor Tobiasi Lindbladovi, teoretikovi graffiti a street artu. "Graffiti se dá charakterizovat jako estetický způsob komunikace," tvrdí odborník a zdůrazňuje, že "radní nechápou vnitřní svět mladých lidí" a nechápou, že pro mnoho mladých "je právě graffiti jediný způsob, jak se začlenit do společnosti".

Věra Drápelová se v Mladé frontě vrací ke koncertu polského pianisty Piotra Anderszewského. Připomíná jeho skandál na klavírní soutěži v Leedsu, kde klavírista suverénně zahrál Beethovena, ale v další skladbě se během hry zvedl a odešel. V Praze se podle autorky postaral o "večer plný emocionality, koncentrace a technické bravury".

Právo se krátce zmiňuje o tom, že proslulý zpěvák Michael Jackson právě dnes nahrává zhudebněné verše Roberta Burnse. Robert Burns byl skotský básník žijící v 18. století - a Jackson prý miluje jeho poezii.