Zemřel známý slovenský herec Marián Labuda. Bylo mu 73 let

Podle informací serveru tvnoviny.sk chtěl Labuda vyjet autem z garáže a při nastupování do vozu ztratil vědomí. Jeho manželka okamžitě zavolala záchranku. Na pomoc jí přispěchal kolemjdoucí muž, který za asistence operátora záchranné služby začal umělce oživovat. V oživování ho pak vystřídali záchranáři, ale bohužel neúspěšně, uvedl server. Herec dlouhé roky trpěl cukrovkou, napsala ČTK.

Labuda vystudoval Divadelní fakultu Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Poté nastoupil do Slovenského národního divadla, připomíná server Aktuality.sk. V roce 1968 pak spoluzaložil legendární generační Divadlo na korze.

Slovenský herec byl velmi populární i v Česku, hlavně díky legendární postavě řidiče Karla Pávka z filmu Vesničko má středisková. Křehký vztah Otíka a Pávka je pro diváky nezapomenutelný. Komedie Jířího Menzela Vesničko má středisková byla dokonce nominována na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film.

V 21 letech poprvé před kamerou

S Jiřím Menzelem pak Labuda spolupracoval ještě na filmech Konec starých časů, Žebrácká opera nebo na snímku Obsluhoval jsem anglického krále.Poprvé se Marián Labuda objevil před kamerou v jednadvaceti letech. Svou premiéru v českém filmu si odbyl na začátku 80. let. Juraj Herz ho tehdy obsadil do snímku Buldoci a třešně. Jeho obávaný italský mafián mu dokořán otevřel dveře ke slávě i v Česku.

Následovaly pohádky Král drozdí brada, Falešný princ a filmy jako Anděl svádí ďábla, Dobří holubi se vracejí, Král Ubu nebo Odcházení.

„Musím říct, že ty filmy, které jsou z raného mládí, to je mi tak směšné. Mám pocit, že to nejsem já, že to je jiný člověk, jiný hlas, jiná postava. Přikláním se k těm, teda ženské části mého publika, že ‚v mládí jste nebyli bůhvíco, ale teď, když jste starší, to je zajímavější‘. Možná i z tohoto důvodu se příznivěji dívám na sebe v tomto věku, kdy se víc líbím ženám,“ řekl dříve Labuda Radiožurnálu.

Kromě divadelní, filmové a televizní tvorby se Labuda pustil i do psaní. Jeho krátké novinové formáty vyšly před deseti lety v knize Oči v sloupek. Literární tvorba je podle něj snad to nejtěžší.

„To není sranda. Neuvědomoval jsem si to, protože když vás takto požádají sem tam něco napsat, tak je to jednou za čas. Ale tam jsem pochopil novináře. Týden co týden vymyslet si téma a napsat o něm sloupek. Ale zase na druhé straně když to mělo takovou odezvu a úspěch, když se to líbilo takovým lidem, jako je Zdeněk Svěrák, tak to zas těší a tak vás trochu vybírá z toho všeobecného pohledu: ‚Herci, to jsou jen takoví interpreti. Co ti můžou.‘ Takže jsem nejen herec, ale jsem i autor. A to mě těší,“ dodal Labuda.