Snažím se tvořit estetické věci tak, aby nikoho ani nenapadlo, že je to vandalismus, přiznává výtvarník Dušek
Výtvarník Pavel Dušek kreslí na dlaždice a ty pak umisťuje hlavně na domy ve městech. „Na začátku byla jednak vášeň pro street art a pak potřeba změnit prostředí – ať to galerijní, nebo mého ateliéru. Na začátku to tak nebylo proto, že bych chtěl k lidem promlouvat, to přišlo až časem. Včetně otázky, jestli to není vandalismus. Protože street art může být estetický a zároveň konzervativní,“ říká v pořadu Hovory.
Pokud pak má odpovědět na otázku, proč si vybral zrovna tento druh umění, tvrdí, že odpověď zatím hledá i sám v sobě.
„Je to ale určitě nějaká vášeň pro umění, specifický způsob vystavování. Jsem ročník 1992 a tyto otázky si kladu opravdu od počátku, kdy jsem udělal první šablonu, a to mi bylo nějak 15 let. A odpověď stále nemám,“ přiznává.
„Svým založením jsem spíš formalista. To znamená, že mě fascinuje forma umění, jeho vystavení a to, co to s lidmi dělá. Ale rozklíčovat to jsem vždy schopen až po nějaké době.“
Betony, reliéfy či dlaždice, jak říká svému umění na ulici, dělá už čtyři roky. „A to je stále krátká doba, takže stále ještě hlavně sbírám zpětnou vazbu.“
Čtěte také
Výtvarník si je vědom toho, že dlaždice hlavně na domech nejsou zrovna legální. „Snažím se vytvořit estetickou věc tak, aby společnost ani nenapadlo, že je to vandalismus.“
„Je to můj pokus o změnu myšlení – nesnažím se lidi měnit, ale baví mne ten moment, kdy je tam většina z těch věcí ilegálně. A to jen proto, že prostě není reálné mít všechna povolení a souhlasy od majitelů domů. Zkoušel jsem to, ale to bych měl za tu dobu hotové tak maximálně dva betony,“ přiznává.
Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.
Související
-
Témata v umění zůstávají, mají ale jinou formu a dochází k nepochopení, říká historička umění
Máša Černá Pivovarová vyrůstala obklopená současným výtvarným uměním, což brala jako samozřejmost.
-
I v architektuře platí: když vám jde o věc, musí jít ego stranou, myslí si architekt Schmidt
„Když jde o věc, ego musí ustoupit, protože je na překážku. Dřív nebo později zjistíte, že se pouze s egem daleko nedostanete,“ popisuje Norbert Schmidt.
-
Kdyby lidé věděli, co se na těch jatkách doopravdy děje, stali by se vegetariány, říká Toy Box
„Věřím, že většina lidí má zvířata doopravdy ze srdce ráda a chce je chránit. A kdyby věděli, co se děje při jejich zabíjení...,“ říká Toy Box.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
