První máj s Dvořákem
Víkendové dopoledne s Antonínem Dvořákem. Připomeneme si skladatelovu životní cestu od zapomínaných skladeb z mládí až po díla vrcholná. 1. a 2. května 8:00 - 12:00. Připravil Jindřich Bálek.
Dvořák nám často připadá samozřejmý, věnujeme se mu pořád, ale ne vždycky pořádně. Připomeneme si tedy jeho méně známá díla a budeme střídat české nahrávky se světovými.
Začínáme nahrávkou Cypřišů, písní z mládí, ke kterým se celý život vracel, ale jejich původní verze byla nahrána teprve před několika lety dvěma německými pěvci. Bylo to v rámci projektu Bennewitzova kvarteta, které nově nahrálo také mnohem známější kvartetní verzi Cypřišů. I tu vzápětí uslyšíme. Jak známo, Dvořák vstoupil do Evropy Simrockovým vydáním Moravských dvojzpěvů. Jejich originální verze pro dva hlasy se uvádí málokdy, není mnoho nahrávek a jedna z nejlepších je zpívaný německy. V podání slavné rakouské mezzosopranistky Angeliky Kirschlager a vynikající americké sopranistky Barbary Bonney.
Že byly ve své době dobře přijaty i německými kritiky, ukáže citovaný ohlas na první řadu Slovanských tanců, po kterém očekávejte provedení Jiřího Bělohlávka. Naším průvodcem bude částečně i německý muzikolog Klaus Döge, autor nejmodernější dvořákovské monografie. A pak už vzorový snímek Svjatoslava Richtera, ten jako první světový klavírista vzorově nahrál jeho klavírní koncert g moll. Osmá symfonie s Herbertem von Karajanem, se kterou počátkem 70. let minulého století přijel i na Pražské jaro. A nakonec Te Deum, dílo pro Ameriku a slova vítající světoznámého skladatele na evropském kontinentě.
Druhý nedělní blok je podobnou chronologicky sestavenou poutí. První světový snímek První symfonie Zlonické zvony s Rafaelem Kubelíkem a Berlínskými filharmoniky. Pak Mozartem inspirovaná serenáda pro dechové nástroje. Po ní symbol triumfálních úspěchů v Anglii, která jako první docenila velké oratorium Stabat Mater – a objednala si další tři: Svatební košile, Svatou Ludmilu a Requiem. Z nich vybíráme svatební košile společně s některými anglickými kritiky. Nakonec pro Anglii komponovaná Sedmá symfonie z prvního kompletu s Londýnským symfonickým orchestrem. A jako tečka slavný Americký kvartet, jedna z nejhranějších skladeb svého druhu.
Letos v září uplyne 170 let od skladatelova narození, ale výročí úmrtí 1. 5. 1904 připadá stejně jako u Smetany na květen. Takže to většinou vylučuje, abychom si ho na Prvního máje připomínali smuteční hudbou. Výjimku ovšem uděláme 2. května, kdy zazní vzácná historická nahrávka Dvořákovy opery Armida, která měla premiéru jen pár týdnů před jeho smrtí, a spekulovalo se, že potíže během zkoušek vedly ke zhoršení skladatelova stavu. Nebyla to pravda, ale i tak se Armidě na jevišti oproti Rusalce moc nedařilo. My ovšem historickou nahrávku s Miladou Šubrtovou v titulní roli doplníme o ještě vzácnější nahrávku díla, které bylo Dvořákovou smrtí inspirováno. Je to samozřejmě smuteční symfonie Asrael Josefa Suka. Skladatelův zeť jí dokončil i jako památku na smrt své manželky a Dvořákovy dcery Otylky, jak je obecně známo. Zařazujeme první a v něčem dodnes nepřekonanou nahrávku Václava Talicha z roku 1952 – v neděli 2. 5. v podvečer.
Na D-dur 1. a 2. května 8:00-12:00
