Poruba, Fifejdy nebo Jindřiška. Ostrava spojila svůj život se sídlišti
Nový Zábřeh
Sídliště Nový Zábřeh vybudované na přelomu 50. a 60. let minulého století leží v obvodu Ostrava-Jih. Zdejší místní část představovala typickou industrializovanou obec blízkého okolí průmyslové ostravské aglomerace, začleněnou od roku 1924 do nově vzniklého velkoměsta Moravské Ostravy.
V současnosti je Zábřeh vnímán spíše jako část města s výraznou sídlištní zástavbou a s torzem původní historické zástavby v okolí kostela Navštívení P. Marie a zámku původem z 16. století. Realizace projektu začala v roce 1959. Na jaře roku 1960 zahájily Pozemní stavby Ostravy výstavbu panelových domů řady G 57 v polootevřených blocích.
„Písmeno G odkazuje ke Gottwaldovu a číslovka zase k roku 1957, tedy k době, kdy dochází k zásadnímu zlomu. Společnost se snaží distancovat od Stalinismu, od staveb v duchu socialistického realismu a snaží se identifikovat komunismus s novou estetikou, tedy s modernistickou architekturou, která už byla vlastní západním zemím. Dochází k uplatnění panelové výstavby. Vysvětluje historik architektury Martin Strakoš z Národního památkového ústavu v Ostravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
