Polsko nás válcovalo, ale my nechceme zastavit těžbu v dole Turów na věky věků, vysvětluje ministr Brabec

9. červen 2021

Vláda v nejbližších dnech podá žalobu na Polsko u Soudního dvora EU kvůli pokračující těžbě v hnědouhelném dole Turów. Polsko přitom nepřerušilo těžbu, i když mu to na žádost Česka soudní dvůr nařídil. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) má zároveň sjednat s Polskem mezivládní dohodu. „Žaloba, respektive její stažení bude s podmínkami. V médiích se hovoří hlavně o finanční kompenzaci, ale to je jen jedna ze čtyř,“ dodává ve Speciálu.

Zcela zásadní je podle ministra stavba protifiltračního valu, který by měl přestat ohrožovat zdroje pitné vody na české straně.

Čtěte také

„Polská strana se dostala do velmi složité situace, ale ne vinou Česka, jak se teď někdy v Polsku říká. Prostě – polská strana nás zválcovala a my jsme využili soud jako úplně krajní prostředek nátlaku. Poláci přitom už několikrát deklarovali, že jim rozhodnutí evropského soudního dvora způsobuje značné škody a že se dohodnout chce,“ popisuje Brabec.

Zároveň dodává, že se naše strana snažila najít dohodu celých pět let. „Ale až teď s námi polská strana jedná jako rovný s rovným, až pod tímto nátlakem. Jsme přesvědčeni, že teď máme v ruce velmi silnou zbraň na to, aby dohoda vznikla korektně“.

Až teď s námi polská strana jedná jako rovný s rovným, až pod tímto nátlakem.
Richard Brabec

Obyvatelé přilehlých oblastí v Česku mají kvůli hnědouhelnému dolu Turów problémy s mizející pitnou vodou, trápí je prach a hluk. Polsko nepřerušilo těžbu ani poté, co mu to nařídil Soudní dvůr Evropské unie.

O zákaz těžby ani jít nemohlo

„Ale žaloba, kterou Česko podalo, tak samozřejmě nemohla jít na úplný zákaz těžby v dole Turów, protože k tomu ani nebyla kompetence. My jsme jen řekli, že nám vadí další pokračování těžby a vadí nám, že způsobuje příkoří českým občanům. A že chceme, aby byly jasně kompenzovány dopady případné pokračující těžby. Teď je ale velmi důležité, jak dopadne vyjednávání o vzájemné smlouvě, kde je celá řada podmínek a zdaleka není jen o finančních kompenzacích,“ zdůrazňuje Brabec.

Česko nemá, ani nemohlo mít nějakou žalobní legitimaci na to, aby na věky věků zastavila těžbu.
Richard Brabec

Česká strana navíc dodnes nemá všechny informace ani dokumentaci. Ministr naznačil i čtyři podmínky, na kterých bude trvat a které by měly být součástí dohody s polskou stranou. Kromě finančních kompenzací je to dohoda o alternativních dodávkách pitné vody pro českou stranu, pak monitoring Turówa ze všech oblastí.

Evropská komise dala Česku částečně za pravdu ve sporu o polský důl Turów

Další podmínkou české strany bude podle Brabce valu, který by měl chránit před hlukem a prachem z těžby.

Čtvrtou podmínkou je, aby Polsko zopakovalo povolovací proces prodloužení další těžby v dole do roku 2026, respektive až do roku 2044, což je jeden z hlavních problémů, na který ukázal i Soudní dvůr EU.

„Česko ale v té žalobě nemá, ani nemohlo mít nějakou žalobní legitimaci na to, aby na věky věků zastavila těžbu Turówa. My jen říkali, že rozhodnutí o pokračování těžby nebylo v souladu s právem – a chceme, aby bylo,“ dodává Richard Brabec ve Speciálu Plus.

Pro kraj je dohoda důležitější

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta z hnutí Starostové za Liberecký kraj by taky raději upřednostnil dohodu než soudy.

Čtěte také

„Hlavní výhodu vidím v tom, že zatímco se teď Česko soudí o to, jestli Polsko dostatečně aplikuje evropské právo při povolovacím procesu, tak součástí mezivládní dohody mohou být konkrétní opatření. Například dohoda o pravidelném monitoringu negativních vlivů těžby hnědého uhlí v dole Turów na Česko, a to v oblasti hluku, prašnosti, ale i monitoring, jak se ztrácí podzemní voda ze spodních geologických vrstev,“ myslí si.

Hosté Speciálu: 
Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí 
Martin Půta (hnutí Starostové za Liberecký kraj), hejtman Libereckého kraje 
Michal Tomášek, vedoucí Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy 
Martin Dorazín, zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku

Dodává, že rozhodnutí o těžbě a výrobě elektřiny je svrchovaným rozhodnutím samotných Poláků.

„Myslím, že to nakonec stejně rozhodne spíš cena emisních povolenek než názor politiků. Byli bychom rádi, aby polskou stranou původně ohlášený konec těžby na rok 2044 byl kratší. Ideálně pak, aby nebyl delší než všeobecná evropská dohoda o odchodu od hnědého uhlí. Ale to můžeme ovlivňovat těžko.“

autoři: Martina Mašková , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.