„Oblékám se jako pekelnice.“ S designérkou Kateřinou Hynkovou o módě pro film a pro život
„Můj šatník je pekelnický, většina je černá a červená,“ směje se Kateřina Hynková. Popisuje, jak její styl inspirovala ilustrace s názvem Pokoj od Tin Can Forest. Absolventka UMPRUM se živí navrhováním filmových kostýmů. Svůj osobní šatník v ďábelské červené a černé si šije sama na míru. „Mám ráda přípravy a krejčovina mě baví. Když se chystám na nějakou zajímavou příležitost, klidně měsíc si po večerech šiju něco speciálně pro ni.“
Téměř vše je černé a červené a do posledního detailu krásně ušité. Kateřina miluje kvalitní řemeslnou práci a většinu svého oblečení si šije z pečlivě volených látek nebo přešívá ze sekáčových kousků. „Už od malička jsem zvyklá nosit a mít okolo sebe doma vyrobené věci. Táta je truhlář a mamka pracuje v továrně. Ve svém volnu dělá výšivky jako meditaci. A vždycky na nás šila nebo nechávala šít.“ Poslechněte si, jaké oblečení po mámě Kateřina ráda nosí a jaký kousek z jejího šatníku vytvořily společně.
Dotkly jsme se také tématu vyhoření z reality fashion průmyslu. Dozvíte se, proč se Kateřina po stáži u Roberta Wuna v Londýně rozhodla vydat novým směrem. „Ještě v Anglii jsme s kamarádkou Markétou Kosinovou založily Swarm Magazín. Chtěla jsem zůstat u oděvu, ale hledala jsem nové formy vyjádření,“ popisuje Kateřina. Vysvětluje, jak její vlastní oblečení ovlivňuje tvorba filmových kostýmů, a kde a od koho se učila a stále učí krejčovské řemeslo.
Má dnes smysl studovat krejčovské řemeslo na střední? Co si Kateřina vydělala půlroční tvrdou prací v designérském ateliéru v Londýně? Proč zásadně nenosí oblečení s potiskem? Poslechněte si Šatníky s designérkou Kateřinou Hynkovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
