Návštěva v Kroměříži u manželů Křivánkových
Ivona a Václav Křivánkovi mají hudbu v Kroměříži docela silně pod kontrolou. Ona je ředitelkou ZUŠ, on ředitelem konzervatoře. Návštěva u nich se nemůže vyhnout vyprávění o významných absolventech, o slavných kroměřížských rodácích a o zámeckém hudebním archivu. Je v něm uložen také odkaz skladatele a rubače Pavla Josefa Vejvanovského, který působil i v kostele sv. Mořice. Tedy na dohled od obou dnešních škol.
Budova Konzervatoře Pavla Josefa Vejvanovského je někdejší piaristickou kolejí, budovy kroměřížské Základní umělecké školy jsou bývalými kanovnickými domy. Když procházíte Pilařovou ulicí v historickém centru města směrem k zámku, konzervatoř je vlevo a zuška hned vpravo. Ivona Křivánková vyučuje klavír a cembalo, Václav Křivánek housle. Řediteli už jsou nějaký ten pátek. Také se angažují při pořádání Letní hudební akademie pro mladé interprety, kterou v Kroměříži umělecky vede tamní patriot, mezinárodně uznávaný dirigent Tomáš Netopil.
Během návštěvy přijde řeč i na něj a jeho nahrávku Mahlerovy Symfonie Vzkříšení, natočenou během jeho desetiletého působení v Essenu. Stejně tak Křivánkovi přibližují osobu Jana Schulmeistera mladšího, nadějného pianisty pocházejícího z muzikantské rodiny: otec působí ve Wihanově kvartetu a vyučuje na kroměřížské konzervatoři, kde je pedagožkou i matka. Připomenut je rovněž dirigent Václav Talich, kroměřížský rodák, nebo návštěvy Antonína Dvořáka ve městě, za nimiž organizačně stál předek dvou současných členů České filharmonie, Roberta a Marcela Kozánkových.
Paní Křivánková stejně zasvěceně jako o nich hovoří i o exilovém cembalistovi Stanislavu Hellerovi, díky němuž se před třemi desetiletími do Brna dostala cembalistka Barbara Maria Willi, spiritus agens mnoha projektů kolem staré hudby, v současnosti navíc děkanka hudební fakulty JAMU. U obou studovala. O osobní vzpomínky není nouze. A vysíláním se mimo jiné mihne jako interpret také Karel Košárek, další v Kroměříži žijící umělec a pedagog.
Křivánkovi vybírají pro obě víkendová dopoledne hudbu. Znít tak budou houslové a klavírní a cembalové i symfonické, komorní a duchovní skladby od Frobergera, Couperina, Dvořáka, Smetany, Griega, Schumanna, Janáčka, Bacha, Martinů nebo Mahlera, ale také od Beethovena; jeho žák, přítel a mecenáš arcivévoda Rudolf Habsburský se totiž stal olomouckým arcibiskupem a jako jeho předchůdci i následovníci měl v Kroměříži letní sídlo. A samozřejmě že se rozezní i hudba od Vejvanovského a Bibera, dvou nejslavnějších muzikantů, kteří v Kroměříži v 17. a 18. století působili.
Vysíláme v sobotu a neděli 17. a 18. února 2024, vždy mezi osmou až dvanáctou dopoledne, s reprízou pak hned o půlnoci.
