Mladoboleslavští bojují za zachování biocentra Radouč, fotbalisté tam staví hřiště

5. prosinec 2013

Skoro dva tisíce lidí se podepsalo pod internetovou petici, která bojuje za zachování regionálního biocentra v Mladé Boleslavi - takzvané Radouče. Tato národní přírodní památka leží na levém břehu údolí Jizery. A právě u ní teď Fotbalový klub Mladá Boleslav staví fotbalová hřiště pro mladoboleslavskou Sportovní akademii. Původně měl projekt zasahovat i do takzvaného biokoridoru, což je přírodní plocha, která zvěři poskytuje úkryt a umožňuje jí migrovat.

Plán vybudovat v sousedství národní přírodní památky Radouč fotbalová hřiště je starý skoro deset let. Fotbalový klub MB spolu s městem tehdy vybral toto místo a město začalo vykupovat pozemky, aby klub mohl začít stavět. A to původně nejen v místě polí, ale i biokoridoru, který sousedí se samotnou Radoučí.

Projekt dostal zelenou i v rámci zjišťovacího řízení a v roce 2012 na něj získal desetimilionovou dotaci od ministerstva školství. A začala se chystat nutná změna územního plánu.

Pak se ale začali ozývat kritici stavby a v polovině října vznikla i zmiňovaná internetová petice. Jedním z těch, kdo ji podepsal, je i Miroslav Novák, který bydlí v blízkosti Radouče:

„Největší obavy sdílím, stejně jako většina signatářů petice, v oblasti likvidace biokoridoru, který je mezi současnou stavbou a mezinárodní přírodní památkou Radouč, která slouží jako jedna z mála ochranných zón pro zvířecí obyvatele Radouče, ať už to jsou koroptve, bažanti, králíci, zajíci, syslíci, a dokonce i vysoká zvěř.“

Projekt se upravil

V listopadu vyjely na pole bagry a stavba travnatých hřišť, kterou umožňuje současný územní plán, začala. A občanská aktivita byla nakonec úspěšná - údajně na nátlak veřejnosti pak investor projekt upravil.

„Samozřejmě nechceme jít do střetu jak s občany, tak i s organizacemi chránícími životní prostředí. Po vzájemných dohodách jsme ustoupili od kritického území. Biokoridoru se projekt nedotkne, to garantujeme. Vymezujeme se mimo území zájmu ochrany přírody i občanů,“ říká člen představenstva FK MB Aleš Juranka a dodává, že klub má dokonce v plánu v rámci provozu akademie provádět údržbu biokoridoru.

Že se dál na tomto území stavět nebude, slibuje i primátor města Raduan Nwelati z ODS:

„Pokud budu primátorem, tak to mohu garantovat, pokud tady bude někdo jiný, takto musí garantovat někdo jiný. Územní plán to v tuto chvíli nebude umožňovat, protože není připravovaná změna, která by to nějakým způsobem rozšiřovala.“

Změna pro zázemí

Jedna změna územního plánu je stále potřeba. Bez ní by u dvou hřišť nemohlo vzniknout zázemí. To chce investor vybudovat v příštím roce a i na něj chce požádat o desetimilionovou dotaci a se stavbou pokračovat:

„Dostavbou inženýrských sítí, obslužných komunikací, parkoviště, zelení, oplocením a hlavně provozní budovou, která by měla za účel sloužit jako šatnový objekt administrace a drobné regenerace,“ vysvětluje Juranka, který je zároveň jednatelem společnosti, která k projektu připravila projektovou dokumentaci.

„Chceme to architektonicky zapracovat tak, aby to zapadlo do dané lokality. Tuto záležitost chceme řešit i s občany ze sousedního bytového domu tak, aby měli skutečně pocit, že komunikujeme a že to přinese i něco pro jejich okolí,“ dodal Juranka.

Projekt stavby hřišť pro Sportovní akademii byl schválený jako mimořádná stavba veřejného zájmu. Deváté základní škole, ze které je akademie řízená, totiž travnaté hřiště chybí.

„Děti jezdí trénovat k osmé základní škole, na ústřední stadion a i jinam. Myslím si, že z hlediska jejich bezpečnosti a fungování školy bylo potřeba hřiště rozšířit. To, že byla akademie vybrána ve škole, která je de facto omezena, není tam kde hřiště postavit, je věc, která se stala někde v minulosti. Na druhou stranu tu nevidím žádnou školu, která by měla kolem sebe tolik prostoru,“ dodává primátor Nwelati.

Spustit audio