Mám žateckou synagogu, ale ne z náboženských důvodů. Vlastně jsem spíš její správce, říká Černý
Poslechněte si celé Hovory Petra Viziny
„Nerad o sobě mluvím jako o majiteli synagogy, to člověku nepřísluší. Je to budova veřejná a měla by být i dál. Beru to tak, že jsem teď po jistou dobu její správce, který ji i finančně sanuje,“ říká Daniel Černý, majitel druhé největší židovské stavby v Česku, žatecké synagogy s rabínským domem, kterou koupil před 12 lety.
A důvod? „Mám respekt k historii, památkám, ke kulturnímu dědictví. Synagoga totiž nebyla mou první památkou, kterou vlastním, šlo ale o vyvrcholení dlouholeté sběratelské práce,“ odpovídá také zastupitel Chomutova, který byl dva roky primátorem města.
Čtěte také
V Žatci už koupil a opravoval několik nemovitostí. „Moje první památka byl měšťanský dům, kterému jsem se snažil vrátit fasádu z roku 1905. Posbírali jsme dokumentaci, pohlednice a nakonec, po úspěšné rekonstrukci, mi památkáři dali pokutu. Měl jsem podle nich odstranit některé historicky cenné omítky, ale to pravda není,“ vzpomíná.
„Byla to pro mě velká křivda, kdy jsem doufal, že dostanu čestné občanství města Žatce – místo toho jsem dostal pokutu 5 tisíc korun. Byl to takový můj první smutek,“ dodává s lehkou nadsázkou v pořadu Hovory.
Synagoga má pohnutou historii
I židovskou synagogu nejdřív vlastnilo město, před asi 20 lety ji nabízelo k prodeji. „Když jsem tu nabídku viděl, říkal jsem si, jaký blázen si může koupit synagogu,“ připomíná. Budovu koupila kazašská firma, která ale zbankrotovala, synagoga šla do exekuce – a Daniel Černý byl jediný zájemce.
„Hned po exekuci jsem se jel na Federaci židovských obcí v ČR představit – to aby věděli, kdo bude spravovat velmi významnou židovskou památku. Byli příjemně překvapeni, přestože jsem jim trochu vyčítal, proč se toho neujali sami. Pak jsem pochopil, že podobných starých domů mají mnoho, ale nemají ani energii, ani finance. Takže jsem se toho ujal já,“ doplňuje.
Čtěte také
Žatecká synagoga byla postavena v roce 1872 v maurském stylu, a to na základě projektu Johna Staňka. „Židovská obec byla v Žatci velice bohatá, mnoho lidí obchodovalo s chmelem, takže si mohli dovolit postavit takto hezký svatostánek.“
„Pak ale přišla Křišťálová noc a synagoga byla vypálena. Naštěstí, protože leží v husté zástavbě, ji hasiči rychle uhasili – to aby oheň nepřeskočil i na okolní domy. Proto stavba zůstala, interiér se bohužel nedochoval.“
Historie budovy byla pohnutá i v dalších letech. „Za války byl v synagoze lazaret, za socialismu sklad civilní obrany, pak zemědělských plodin a tržiště. Stála tak dál, ale stavebně a morálně degradovala,“ dodává Černý.
Čtěte také
Zajímavé je, že synagogu nekoupil ani kvůli svému náboženství, naopak. „Musím říct, že jsem jako většina obyvatel Ústeckého kraje tak trochu neznaboh, i když víru respektuji. Rozhodně jsem ale neměl žádný náboženský důvod,“ dodává s tím, že přesto nějaké spojení s budovou u rodiny Černých existuje.
„Můj otec z Žatce pochází a narodil se pár metrů pod synagogou. Takže propojení s naší rodinnou tam opravdu najdete.“
Jak se proměňuje Žatecko, které je od září 2023 spolu s krajinou žateckého chmele na seznamu světového dědictví UNESCO? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny, vysíláme v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
