Jazz Fokus 4: Vojtěch Procházka & Martin Blažíček
Přinášíme čtvrtý díl cyklu jazzových videozáznamů Českého rozhlasu - Jazz Fokus. Tentokrát naše kamery zaznamenaly experimentální představení pianisty Vojtěcha Procházky a multimediálního umělce Martina Blažíčka.
V rámci festivalu Prague Proms 2011 vystoupil v pražském Jazz Docku jeden z hlavních představitelů české scény improvizované hudby vycházející z jazzu, pianista Vojtěch Procházka. Na pódiu hrál po boku Martina Blažíčka, který dotvořil Procházkovu improvizaci na preparovaný klavír do podoby živé audiovizuální performance, jejíž obrazová část byla snímána několika kamerami umístěnými v útrobách klavíru a bezprostředně promítána na plátno.
Vojtěch Procházka zde využil dnes stále oblíbenějších, ale u posluchačů ne zcela doceněných možností tzv. preparovaného klavíru, který poprvé představil hudební skladatel John Cage již v roce 1940. V případě takovýchto úprav piana je výška, délka, barva a hlasitost tónů nástroje pozměněna pomocí různých předmětů vložených do strunění. Pro rozezvučení nástroje se nemusí využívat pouze klaviatura potažmo kladívková mechanika, ale lze ji prokládat hrou na jeho ostrunění či rám pomocí dalších, často velmi kuriózních předmětů. Vedle základu preparovaného klavíru Vojtěch Procházka navíc samostatně využívá různých tradičních či netradičních perkusivních hudebních nástrojů a foukaček.
V Procházkově hudbě samozřejmě nacházíme také relativně běžné umělecké výrazivo. V případě výběru tónového materiálu lze v jeho projevu vystopovat podobnost s akordickou sazbou známou např. z cyklu skladeb pro klavír Katalog ptáků, jenž v 60. letech minulého století složil francouzský skladatel Olivier Messiaen. S tím souvisí Procházkovo, ale vlastně i obecně stále oblíbenější stírání rozdílu mezi kompozicí a improvizací – jinými slovy – znejasnění odlišnosti mezi vážnou hudbou a jazzem. Vojtěch Procházka takto reprezentuje jeden z aktuálních jazzových trendů – hudba, která byla dříve komponována hudebními skladateli, je nyní vytvářena improvizačně (jazzovými) hudebníky.
Nepravděpodobný večírek
Audiovizuální projekt Vojtěcha Procházky a Martina Blažíčka byl zachycen Českým rozhlasem v počáteční fázi jeho existence, kdy mezi první zkouškou a první veřejnou produkcí uběhlo jen málo času a zatím nedošlo, dle slov Vojtěcha Procházky, k dokonale „oboustranné interakci mezi umělci“.
Na první pohled tak probíhal pouze jednostranný proces, kdy hudba, ač improvizovaná, představovala první část řetězce, k němuž záběry z kamer Martina Blažíčka „pouze“ vytvářely komentář dění před objektivy. Vojtěch Procházka ve svém rozhovoru pro vysílání Euro Jazzu však zmínil i další rozměr. Upozornil na faktor, který onen magický a oceňovaný kruh vzájemné interakce uzavřel nepřímo. Tímto faktorem bylo publikum, jehož atmosféru pianista při hře absorboval pravděpodobně více, než konkrétní Blažíčkovu projekci na plátně.
Pianista koncert okomentoval následujícími slovy: „V něčem to skvěle působí na publikum. Když člověk přijde na koncert a najednou vidí plátno, tento vjem v něm vyvolá jiný druh soustředění, než kdyby jenom seděl a díval se na muzikanta. Lidé většinou ztichnou a začnou se chovat jako v kině. Mě baví hrát si s očekáváním toho, co uvidí na plátně a s možností těkání mezi plátnem, hudbou a děním na pódiu.“
Dvojice experimentátorů
Osobnost hudebníka Vojtěcha Procházky (1981) vstoupila ve známost českého publika na začátku tisíciletí, kdy spolu s jazzovým souborem Vertigo vydal několik oceňovaných alb (poslední Metamorphosis aktuálně oceněno Andělem). Druhým důležitým pilířem jeho umělecké kariéry je vlastní formace Vojtěch Procházka Trio, kterou dále tvoří jeho norští spoluhráči. Jak naznačuje Rozhovor měsíce na rádiu Euro Jazz a zde představený audiovizální projekt s Martinem Blažíčkem, Procházkův umělecký rozlet je mnohem pestřejší a pravděpodobně časem uslyšíme také o jeho dalších odlišných hudebních počinech, které tento pianista zatím v České republice nepředstavil.
Martin Blažíček (1976) vedle své aktivity v oblasti audiovizuální improvizace, kterou jazzovému publiku odhalil ve společnosti Vojtěcha Procházky, působí mj. v oblasti experimentálního filmu a videa. Dále se věnuje kurátorské činnosti na poli audiovizuálních médií a např. pracoval jako dramaturg Experimentálního prostoru Roxy/NOD. Nyní vyučuje v Centru audiovizuálních studií FAMU.
Ostatní díly série jazzových videodokumentů Jazz Fokus sledujte zde.