Jan Uprka a zapomenutý příběh hry „slováckou kartou“

21. březen 2024

Syn malíře Joži Uprky Jan Uprka se zapletl s fašisty a v březnu 1939 žádal připojení moravského Slovácka ke Slovensku. Několikaletou epizodu vypjatého národovectví, maskovaného „slováckým svérázem“, připomene v Portrétech historik Zdeněk Homola.

Historikové dodnes nemají jasno v tom, jak zásadní byl podíl Jana Uprky na aktivitách Moravsko-slovenské společnosti, později přeměněné na Národopisnou Moravu. Jisté je, že Jan Uprka (narozen 1900) se na konci 30. let začal názorově blížit k fašismu a později se stal jedním ze zakládajících členů Národní obce fašistické.

Čtěte také

První úvahy o připojení Slovácka ke Slovensku se objevily na přelomu září a října 1938, hned po jednání velmocí v Mnichově. Velká demonstrace na podporu této myšlenky se měla konat 30. října 1938 v Uherském Hradišti a organizovali ji někteří moravští členové českého nacistického hnutí Vlajka. Zde se poprvé objevuje jméno Jana Uprky, který pozvánky na demonstraci rozvážel vlastním autem. Z akce nic nebylo a organizátory vyslýchala policie.

Další příležitost se naskytla 15. března 1939 při okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem. Jan Uprka toho dne doma v Hroznové Lhotě vyhlásil připojení ke Slovensku: „Národná rada moravských Slovákov v dnešný deň slávnostne vyhlasuje, že moravskí Slováci rátajú sa k národu slovenskému. Nariaďuje, aby sa vo všetkých obciach moravského Slovácka utvorily miestne národné výbory a aby ihneď prevzali všetku výkonnú moc,“ citoval prohlášení nacistický rozhlas z Bratislavy a Vídně.

Distanc otce

Uprka je navíc podepsán pod žádostí o podporu, adresovanou Adolfu Hitlerovi. Berlín všechny návrhy zamítl, po celou válku ale využíval slováckých národovců k vytváření nátlaku na pražskou vládu. Podobně Hitler v létě 1941 odmítl další písemnou žádost, tentokrát už podanou spolkem Národopisná Morava, v jehož čele se objevil Jan Uprka.

Čtěte také

I on se 4. července 1941 podepsal (dva týdny po útoku Německa na Sovětský svaz) pod žádost, aby mladí muži ze Slovácka směli bojovat na východní frontě po boku nacistů. Kolaborantský aktivismus, blízký rétorice Emanuela Moravce, vydržel Národopisné Moravě po celou válku.

Přestože po válce byli činovníci Národopisné Moravy souzeni, samotný Uprka se potrestání vyhnul. Obhajoba tvrdila, že byl nesvéprávný, pouze podepisoval, co mu ostatní k podpisu předložili, a články v novinách s jeho jménem psal někdo jiný. Žaloba trvala na tom, že Uprka simuluje, a Uprka proto strávil několik let v ústavech pro duševně choré. Úředně byl svéprávnosti zbaven až v březnu 1949.

Po Národopisné Moravě zůstala nepříjemná pachuť, podle Zdeňka Homoly šlo ale o hnutí s minimálním dopadem na veřejnost a prakticky bez podpory. Od syna Jana Uprky se distancoval i jeho otec, slavný malíř Joža Uprka.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.