Zápas s nebem. Jan Matzal Troska, fantasta z Valašských Klobouků, a jeho vesmírná dobrodružství

J. M. Troska se narodil v roce 1881 ve Valašských Kloboukách jako Jan Matzal. Přízvisko Troska si přidal ke svému jménu v reakci na Ménierovu chorobu, která jej přinutila jít na odpočinek dříve, než by býval chtěl. A nakonec dosáhl také úřední změny jména. Vystudoval obchodní školu a pracoval jak účetní ve Škodových závodech v Plzni. Postupně vystřídal místa v mnoha strojírnách a slévárnách a vypracoval se až na ředitele strojíren v Bělehradě. Ostatně znalost strojírenství zúročil i při psaní svých knih. Podstatná část jeho díla, tedy trilogie Kapitán Nemo a trilogie Zápas s nebem, vznikla během druhé světové války. Podruhé romány vyšly v roce 1970, potřetí počátkem 90. let. Obě reedice se ke čtenářům dostaly péčí ostravského nakladatelství Profil, ta poslední s působivými ilustracemi Teodora Rotrekla. 

Vesmírné dobrodružství. Kdo z nás v dětství o něčem podobném nesnil?

Zápas s nebem přivádí na scénu trojici mladých vědců: Arne Farina, Pavla Horáka a Petra Bradu. Arne je přirozeným vůdcem, který si vždycky ví rady. Navíc má v kapse paprsky smrti, pomocí kterých vyřeší i tu nejzapeklitější potíž. Pavel je rozvážný a moudrý lékař, jehož zákroků je naštěstí třeba jen minimálně. A bručoun Petr je strojař. Všichni tři dohromady tvoří jakousi vesmírnou „rychlošípáckou“ partu, která ve svém Aeronautilu s jiskřící rozsochou brázdí vesmír. Navštěvují nejroztodivnější planety, planetky a asteroidy a setkávají se s neuvěřitelnými živočichy i humanoidy. Někteří jsou hodní, jiní zlí. Někteří jim chtějí ublížit, jiní pomoct a další pomoc sami potřebují.

Vědecká nevěrohodnost nevadí

Je neuvěřitelné, do jakých roztodivných světů J. M. Troska své hrdiny posílá, kolik toho byl schopen vymyslet, s jakou pečlivostí a zápalem, který se snadno přenese na čtenáře, popisuje neuvěřitelné stroje a ještě neuvěřitelnější mimozemšťany, kterých je, zdá se, plný vesmír. Pravda, během Troskova holdu elektřině stály zákony fyziky občas v koutě, ale to bylo zjevné spíš v minulém století než v současnosti, kdy dobře víme, že ani fyzikální zákony nejsou neporazitelné. Troska byl zjevně ovlivněn Karlem Čapkem nebo Herbertem G. Wellsem a především Julesem Vernem. Ale je také veskrze originální – Smrtonoš se dokáže naklonovat, piráti ze Žlutého přízraku používají telepatii a dojde i na koncept meziplanetárního svazu.

Po spisovateli byl pojmenován asteroid hlavního pásu 17776 Troska.

Literární kritika díla J. M. Trosky zatracovala, zatímco čtenáři je milovali. Důkazem toho, že jich nebylo a není málo, je například skutečnost, že po spisovateli byl pojmenován asteroid hlavního pásu 17776 Troska, objevený v roce 1998 na Ondřejovské hvězdárně, a že cena, kterou od roku 2005 uděluje český fandom autorům, výtvarníkům a editorům webových sci-fi stránek, se jmenuje Aeronautilus.

Psáno pro Týdeník rozhlas.