Žalozpěv za 77 297 obětí. Literárně-hudební pásmo z básnické prózy Jiřího Weila
Pásmo z textů Jiřího Weila v přednesu Michala Pavlaty a z klavírních skladeb Ervína Schulhoffa v podání Tomáše Víška. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Od večera 5. května do večera 6. května si židé po celém světě každoročně připomínají židovské oběti za druhé světové války. Jom ha-šoa se připomíná na výročí povstání ve varšavském ghettu a vedle holocaustu tak připomíná i hrdinství tváří v tvář děsivé smrtné mašinerii. Při této příležitosti zařazujeme letos nejvýznamnější českou básnickou skladbu, která se tomuto tématu věnuje.
Nedlouho před svou smrtí v roce 1959 se novinář a spisovatel Jiří Weil znovu pokusil vyrovnat s událostmi 2. světové války. Svůj Žalozpěv za 77 297 obětí věnoval českým a moravským Židům, kteří zahynuli během šoa. Obsah 18. kapitol jeho textu tvoří dobové zprávy, příběhy „obyčejných“ lidí a úryvky z Bible.
Na okraj pro historiky ještě drobná poznámka – na rozdíl od Weilova údaje zlikvidovali nacisté terezínský rodinný tábor v Osvětimi v roce 1944. Weil sám přežil – včas totiž rozpoznal nebezpečí a transportům unikl. Předstíral sebevraždu a do konce války se skrýval.
Přednes herce Michala Pavlaty doplní subtilní klavírní skladby Ervína Schulhoffa, skladatele, který zemřel za války v koncentračním táboře v Bavorsku.
Související
-
Prodlouženo do 31. 5.A kohout třikrát zazpíval, Odsunutá vzpomínka. Příběhy Aleny Wagnerové z temných časů
Vzpomínky německé ženy na dětství prožité před válkou a během okupace v Opavě a příběh z jara 1945, který se odehrává v terezínské Malé pevnosti.
-
Povídky z války Arnošta Lustiga, Lenky Reinerové, Jana Čepa, Jiřího Hájíčka a dalších českých autorů
Květen je lásky čas, ale také doba připomínky konce druhé světové války. A jakkoli je to doba téměř 80 let vzdálená, aktuální události ve světě na ni nedávají zapomenout.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
