Sedmé nebe s Vladimírem Franzem: Tož nám mistře něco složte! A Leoš Janáček vytvořil Glagolskou mši
Na lesní procházce s olomouckým arcibiskupem Dr. Leopoldem Prečanem Janáček nadával na úroveň církevní hudby a Prečan ho ponoukl k nápravě tohoto stavu. O sedm let později si Janáček na tento rozhovor vzpomněl a začal rozmýšlet svoji Glagoskou mši.
V Brně dohledal své starší skici a staroslověnský text, který mu kdysi dodal teolog Josef Martínek, a odjel do milovaných Luhačovic. Psalo se léto 1926. Premiéra přišla o rok později.
Bez ponurosti středověkých kobek klášterních v motivech, bez ohlasu stejných kolejí imitačních, bez ohlasu pathosu beethovenovského, bez hravosti Haydnovy; proti hrázím papírovým reformy Wittovy – jež nám odcizila Křížkovského! Vždy vůně vlahých lesů luhačovských – byla mi kadidlem.
Leoš Janáček, Glagolskaja missa, Lidové noviny 1927
Glagolská mše je ve svém žánru nezvyklá, ojedinělá a unikátní. Je to obrovská oslava přírody, člověka, hlavně ale lásky a vášně, protože bez vášně a lásky by nebyl ani vesmír, ani příroda, ani člověk a koneckonců ani umění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
