Ranní úvaha Zdeňka Lukeše: Libeňský most v Praze

Dnes tento most známe pod názvem Libeňský, ale původně byl pojmenován dle kontroverzního právníka Karla Baxy (1862-1938). Tento synovec Karla Havlíčka Borovského byl profesí advokát.

Ranní úvaha Zdeňka Lukeše: Vzpomínka na Jana Svobodu

• Upravit
• Smazat

V listopadu loňského roku zemřel po dlouhé těžké nemoci historik umění Jan Svoboda.

Kdysi v procesu s Leopoldem Hilsnerem zastupoval rodinu zavražděné Anežky Hrůzové a byl známý svými antisemitskými názory. Později byl poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady a za první republiky byl rovněž předsedou Ústavního soudu a pak dlouholetým pražským primátorem. Po druhé světové válce byl most přejmenován na Stalingradský, dnes nese neutrální název Libeňský.

Libeňský most byl dlouhá léta nejdelším silničním mostem přes Vltavu v Praze. Od počátku po něm také jezdí tramvaje. Tedy až donedávna – dnes je konstrukce v kritickém stavu a most je pro auta i tramvaje uzavřen.

Na návrhu Libeňského mostu se podíleli stavební inženýr František Mencl a známý a respektovaný architekt Pavel Janák. Konstrukce mostu je železobetonová a je to v pořadí třetí most přes Vltavu, provedený v tomto materiálu. Tím vůbec prvním byl úsek Hlávkova mostu, vedoucí z bubenského nábřeží na ostrov Štvanici, což bylo mimochodem opět dílo dvojice Janák – Mencl, druhým pak most Mánesův.

Ranní úvaha Zdeňka Lukeše: Déjà vu 1989/2017

• Upravit
• Smazat

Když jsme v letech 1988 a 1989 chodili na manifestace, zprvu se zdálo, že to k ničemu nepovede.

Styl Libeňského mostu je konstruktivistický, ač bývá někdy mylně označován jako kubismus. Pravda, kubismus v architektuře byl Janákovým vynálezem, ale sám autor s ním skoncoval v roce 1913 a ve druhé polovině 20. let již i on přešel k avantgardním směrům, jako byl konstruktivismus nebo funkcionalismus.

Na pilířích Libeňského mostu sice najdeme sešikmené plochy, ale ty vyplývají z funkce těchto částí stavby. Navzdory své délce byl most postaven v rekordně krátké době mezi lety 1925-1928, což je dobré připomenout v souvislosti se současnými úvahami o tom, že oprava bude trvat pět až osm let.

Další kuriozitou v souvislosti s mostem je fakt, že nikdy za 90 let své existence neprošel žádnou větší opravou. Jistě, svědčí o tom, že byl proveden kvalitně, ale současně to neznamená, že je dodnes v perfektním stavu. Naopak - už před lety bylo jasné, že musí být opraven, protože části konstrukce byly porušeny, beton se drolil a ocelová výztuž byla obnažená a zkorodovaná.

Ranní úvaha Zdeňka Lukeše: Listopad 1989 v mém deníku

• Upravit
• Smazat

Je výročí 17. listopadu 1989 a tak mne napadlo vzít si svůj deník z tehdejší doby a podívat se na zápisy, které této události předcházely.

Řada odborníků už dlouho poukazuje na nutnost začít Libeňský most opravovat, přesto byly práce mnohokrát odloženy. Mezitím se objevily návrhy celou stavbu demontovat a postavit most nový, širší. To ovšem není dobrý nápad, neboť by to vedlo k dalšímu nárůstu průjezdné dopravy v obou přilehlých čtvrtích.

Stávajícího mostu by navíc byla škoda, dodnes sice není registrovanou památkou, ale vzhledem ke svému významu by si ochranu jistě zasloužil. Dnes je však v natolik neutěšeném stavu, že budou muset být některé partie stavby nahrazeny kopiemi. Naštěstí se zdá, že se to netýká trojice segmentových oblouků nad řekou, ale navazujících partií, které vedou nad pevninou.

Památkáři by tento fakt měli vzít v úvahu a netrvat tedy na úplném zachování mostní konstrukce. I rozpadlé kameny mnohem cennějšího Karlova mostu se vyměňují za kameny nové (stojí za to připomenout, že původní je na této prvořadé památce už jen menší část).

Jsem přesvědčen, že dnešní odborníci, kteří mají také k dispozici mnohem lepší technické vybavení, než jejich předchůdci před devíti dekádami, jsou kompetentní provést opravu tak, aby byl charakter mostu včetně detailů zachován. Jen je třeba spojit síly a začít co nejdřív.