Ramón María del Valle-Inclán: Tyran Banderas. Groteskní obraz jedné latinskoamerické diktatury
V románu z roku 1926 vylíčil španělský básník, prozaik a dramatik obraz jedné latinskoamerické diktatury, který zalidnil řadou karikaturně výstižných typů. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Španělský básník, prozaik a dramatik Ramón María del Valle-Inclán (1866–1936) proslul mezi madridskými umělci okázalým individualismem a bohémskou extravagancí. V jeho proměnlivém díle se odráží duchovní atmosféra počátku 20. století. V posledním období své tvorby pěstoval Valle-Inclán „esperpento“, vlastní odrůdu karikaturní společenské satiry připomínající Goyovy Caprichos. Patří sem mj. i román Tyran Banderas (1926, č. 1956 a 1985), barvitě groteskní obraz jedné latinskoamerické diktatury.
K tématu osobní moci a záhadné, lidsky odpudivé postavě vojenského diktátora přivedlo protiměšťáckého buřiče a někdejšího španělského dandyho Valle-Inclána patrně několika cestami za oceán potvrzené tušení, že tamější krutá skutečnost se týká i Evropy a že Španělsko má na ní svůj díl historické viny.
Chmurně sarkastickým viděním i využitím magických prvků anticipuje Valle-Inclánův román Tyran Banderas díla pozdějších latinskoamerických spisovatelů, jako byli Carpentier, García Márquez nebo Roa Bastos.
Román zabydlují karikaturně výstižné typy a v jejich krátkých, pečlivě strukturovaných vstupech podobných filmovým záběrům se odvíjí příběh konce jedné diktatury (a možná i začátku další?) v jedné vzdálené zemi. A ze zakřiveného satirického zrcadla vystupují povědomé obrysy skutečnosti daleko bližší...
Související
-
Býk a peří z Quetzala. To nejlepší ze současné hispanoamerické povídky
Povídky nás zavedou na nejrůznější místa – od karibských pláží a kolumbijských rezidencí přes rušné madridské křižovatky až po zdánlivě všední kulisy globálního života.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.