Pronikněte do světa dětské hry. Výstava Playground Project představuje experimentální vize dětských hřišť a hracích prvků

19. duben 2022

Hra a kreativní rozvoj dětí patřily k důležitým tématům modernistického designu a architektury. Architekti přistupovali k tvorbě dětských hřišť s neobyčejnou kreativitou a originalitou. Rozmanitost těchto přístupů teď představuje rozsáhlá výstava v lundské Kunsthalle ve Švédsku. Kurátorka Gabriela Burkhalter na ní shromáždila příklady herních prvků i archivních materiálů k projektům dětských hřišť, které vznikly v průběhu druhé poloviny 20. století po celém světě. 

Betonové skluzavky ve tvaru zvířat, plechové prolézačky i další rozmanité herní prvky byly výsledkem pokrokových avantgardních snah pracovat s dětskou kreativitou a výchovou v novém duchu. Stejně tak jako modernističtí architekti a designéři usilovali o nové pokrokové bydlení a duchovní hygienu, snažili se své idealistické myšlenky o moderní společnosti uplatnit také v designu dětského herního prostředí.

Čtěte také

I díky tomu se od padesátých let minulého století plnila dětská hřiště důmyslnými prvky, jejichž formy si nezadaly s dobovými sochařskými experimenty. Někteří špičkoví tvůrci se tématu dětské hry věnovali systematicky. Slavný americko-japonský sochař Isamu Noguchi realizoval během svého života rozlehlá dětská hřiště jak v USA, tak i v Japonsku. Holandský průkopník architektonického strukturalismu Aldo van Eyck postavil v poválečném Amsterdamu hned několik takových experimentálních hřišť. Ve Francii se zase stejnému tématu věnovala experimentální skupina Ludic. I v Československu šedesátých let vznikaly podobné experimentální herní prvky. Někteří si možná ještě vzpomenou na skluzavku Sputnik ve Stromovce od sochaře Zdeňka Němečka.

Betonová dětská prolézačka švédského sochaře a designéra Egona Møllera-Nielsena

Na výstavě, jež byla již předtím představena v několik evropských muzeích, nechybí ani tvorba švédských tvůrců Egona Møller-Nielsena, Pye Engströma, Axela Nordella a Mariany Manner. Mě především zaujala práce dánsko-švédského sochaře a designéra Egona Møllera-Nielsena, který se ve druhé polovině minulého století proslavil právě díky svým neotřelým projektům drobných architektonických městských prvků. Byly to především betonové dětské prolézačky a skluzavky, kterých vytvořil po celém Švédsku nespočet. Všechny vynikají výrazným organickým designem, jsou to „živoucí“ organismy vylité do betonu vybízející děti ke hře a radosti. Několik jeho stále existujících herních soch ve Stockholmu a Gothenburgu se mi podařilo osobně navštívit.     

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související