Problém, který se neřeší, se zapouzdří. Druhý díl románové trilogie Šikmý kostel ukazuje, jak nás určuje původ i jazyk

22. leden 2021

Největší audioportál na českém internetu

Spisovatelka Karin Lednická | Foto: Archiv Karin Lednické

Otázek jsem si kladla celou řadu a chovám naději, že si je budou klást i čtenáři. Karin Lednická hovoří o své plánované trilogii nazvané Šikmý kostel

Jakým jazykem mluvíš, tak budeš zařazen – mohlo by být mottem druhé knihy z románové trilogie Šikmý kostel. Anebo: „Když ti nadávají obě dvě strany stejně, znamená to, že se blížíš pravdě,“ jak řekl autorce historik, se kterým svoji kroniku ztraceného města konzultovala.

Přebal knihy Karin Lednické: Šikmý kostel 2

Po loňském úspěchu literárního debutu nakladatelky Karin Lednické s názvem Šikmý kostel, právě vyšel druhý díl její románové kroniky koncipované jako trilogie. „Rodná řeč a její význam je nosným motivem celé knihy. Jako červená linka celým příběhem probíhá otázka národnosti nebo potažmo jazyka, který člověk považuje za svůj mateřský. A stává se postupně otázkou doslova života smrti, nebo minimálně toho, jak člověk prožije celou druhou světovou válku,“ říká autorka. Ačkoli by se mohlo zdát, že je u nás zmíněné období už důsledně literárně zpracované, nabízí druhý díl románové kroniky ztraceného města jinou perspektivu.

Ozdravná změna perspektivy

„Na těšínském Slezsku se ta historie odehrávala úplně jinak – nebyl tam Protektorát, ale bylo to zabrané území. Už jen kvůli tomu tam druhá světová válka probíhala docela odlišně s mnoha specifikacemi a to jsem chtěla postihnout v celé šíři,“ vysvětluje Karin Lednická.

Šikmý kostel svatého Petra z Alkantary, Karviná

A k tématu národnostních sporů i šarvátek doplňuje: „Problém, který se neřeší, se zapouzdří. Pak se stává, že každá z těch dvou stran opakuje jen tu svou pravdu, kterou přijme za jedinou možnou. A když do toho vstoupí někdo jako já, kdo začne pracovat s oběma pravdami a snaží se mezi nimi nějak pohybovat, tak z toho potom samozřejmě vznikají rozepře. To vyplývá především z faktu, že se o tom opravdu nemluvilo, dokonce o tom bylo po čtyři desetiletí zakázáno mluvit. Ale v drtivé většině případů dostávám české i polské reakce, že je dobře, že jsem to téma otevřela a říkají: Konečně.“

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.